Adaptační
opatření

Ilustrační obrázek

„Prahu sužují problémy typické pro velkoměsto – kvůli betonovým povrchům je v rozpálených ulicích vedro, klimatické výkyvy a nevhodný způsob hospodaření s vodou přispívají k delším obdobím sucha a častějším extrémním výkyvům počasí i zdravotním rizikům pro obyvatele. V ulicích chybí dostatek vhodné zeleně. Možná řešení? Zelené střechy, ochlazující domy, revitalizace vnitrobloků, instalace mlžítek a pítek v ulicích. Odbor ochrany prostředí již několik let realizuje finanční podporu „adaptačních“ revitalizačních projektů a péče o zeleň a vodní toky. Grantový program umožnuje každému, kdo chce přispět ke zlepšení prostředí kolem nás, financovat i vlastní renovační projekty.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

To, že klimatická změna probíhá a významným způsobem ovlivňuje naše životy, je nepopiratelný fakt. Proto se nemůžeme zabývat pouze tím, co dělat, aby se situace nadále nezhoršovala (tzv. mitigační opatření), nýbrž i tím, co dělat, abychom její dopady co nejlépe usměrňovali a eliminovali tak jejich negativní dopady na pražskou každodenní realitu. Z toho důvodu klademe důraz též na adaptaci– tedy přístup, který se snaží o přizpůsobení se nevratným změnám a trendům, jež lidská činnost v minulosti způsobila. Společný záměr by měl být nasnadě – docílit toho, aby se nám všem žilo lépe a zdravěji.

Ve velkých metropolích, jako je Praha, změna klimatu vede ke zvyšování průměrných ročních teplot, nejsou už výjimkou extrémní teplotní výkyvy, nárůst průměrného ročního počtu extrémně horkých dní, kdy teploty během dne převyšují hranici 30 °C, během nocí teplota neklesá pod 20 °C, nebo nerovnoměrné rozložení srážek během kalendářního roku – období extrémních srážek střídají období extrémního sucha.

Obrázek: Ukázka klimatického štítku nástroje Klimasken Infografika 1 Infografika 1

Legenda k obrázku a další informace zde: www.klimasken.cz

Adaptace je tou správnou cestou, jak tyto jevy alespoň zčásti korigovat. Daří se tak bojovat s tzv. efektem městského tepelného ostrova, který je ve velkých městských zástavbách již prakticky neodmyslitelný. Vhodně zvolená adaptační opatření mohou jeho dopady umenšit. A to cestou, která je přirozená, a využívá pozitivních vlastností, které nabízí sama příroda.

Klimatický plán hl. m. Prahy 2030 navazuje na v současnosti naplňovanou Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu a v ní obsažený dynamický zásobník více než 200 projektů, který prochází každoroční aktualizací. Oba dokumenty stojí na vhodné kombinaci realizace tzv. modro-zelené infastruktury a šedé infrastruktury. Snaží se tak maximálně využít potenciál, který propojení přírodních prvků a moderních technologií nabízí. Platí přitom, že realizovaná opatření by měla být co nejméně invazivní, a naopak navýsost šetrná, a nebáli bychom se říct vkusná. Adaptaci obecně vede snaha přinášet co nejefektivnější řešení, která budou příjemná i na pohled.

Jaké jsme si v oblasti adaptačních opatření vytyčili hlavní cíle?

„Adaptační opatření mají přispět k tomu, aby se nám všem v Praze žilo příjemněji. Pokud se na ně zaměříme a budeme vyvíjet dostatečné úsilí, můžeme zmírnit negativní dopady typických problémů velkoměsta. Řešení přitom nabízí sama příroda kolem nás.“ FotoKateřina Schön, vedoucí pracovní skupiny pro adaptační opatření

Abychom věděli, jakým výzvám čelíme, musíme začít jejich průběžným a podrobným mapováním. Proto adaptační přístupy do značné míry staví na precizním monitoringu a na jeho základě vytváří pomocné nástroje, které poskytují vodítka, kde je největší problém a jak ho co nejúčinněji řešit. Expoziční a adaptační indexy, mapy mikroklimatických podmínek, studie extrémních srážek či ozelenění zastávek MHD – to jsou jen některé příklady nástrojů, bez kterých by se úspěšná realizace adaptačních opatření neobešla. Pomáhají totiž vytyčit místa, kde má zásah proběhnout, a zároveň poskytují skvělý základ pro následné zvážení, zda mělo opatření smysl.

Stávající cíle v oblasti adaptace jsme vtělili do Implementačního plánu na roky 2020–2024, jehož spoluautory jsou kromě dotčených odborů Magistrátu hl. m. Prahy i úřady jednotlivých městských částí a městské organizace. Živý zásobník 207 projektů každoročně prochází revizí s ohledem na to, jaké projekty se posunuly, a jaké naopak byly vyhodnoceny jako neefektivní.

Konkrétně se snažíme o následující:

  1. Zlepšení mikroklimatických podmínek v Praze, včetně redukce dopadů efektu městského tepelného ostrova.
  2. Snížení dopadů extrémních jevů typu přívalových dešťů nebo letního dlouhodobého sucha.
  3. Adaptace budov a snížení jejich energetické náročnosti.
  4. Zlepšení připravenosti krizového řízení v boji s extrémními klimatickými jevy.
  5. Rozvoj environmentálního vzdělávání.
  6. Výzkum dopadů klimatické změny na život v metropoli.

Jakými projekty chceme avizovaných cílů dosáhnout?

Každá priorita se v podstatě rozpadá do dvou fází – nejprve musí proběhnout důsledná analýza sledovaného jevu, a až poté můžeme vhodně zvolit ten ze způsobů, který povede k řešení problému co možná nejefektivněji. Je to o to důležitější, že situace se mění v krátkých vzdálenostech. Zatímco nárůst zeleně na území jedné městské části přispěje k lepším životním podmínkám jejích občanů, sousední už se to nutně týkat nemusí. V oblasti adaptačních opatření tudíž jde v první řadě o intenzivní spolupráci a realizaci takových opatření, která budou dávat smysl i při pohledu na ně z širší celoměstské perspektivy.

Klimasken

„Klimasken je vyhodnocovací nástroj, s jehož pomocí se nám daří mapovat, jak na tom z hlediska uhlíkové stopy jsou jednotlivé oblasti. Vzhledem k tomu, že čerpá z každoročních odborných analýz, se při jeho uplatňování daří klimatické parametry sledovat v čase a také porovnávat města, která se do tohoto systému monitoringu zapojila, mezi sebou.“ FotoTereza Líbová, specialistka adaptace změn klimatu, OCP MHMP

Základním nástrojem, který používáme pro monitoring, je tzv. Klimasken. Jeho užitečnost spočívá hlavně v jednoduchosti a přístupnosti, jelikož může být využit v případě celých měst i městských částí. Klimasken vypracovává hodnocení na základě desítek pečlivě zvolených indikátorů, jejichž výběr vychází z podrobných analýz, zkušeností lokálních samospráv i několikaletého praktického testování.

Praha není výjimkou a systému Klimasken již úspěšně využívá. Výsledkem analýzy Klimaskenu je tzv. klimatický štítek – jednoduchá a názorná „paprskovitá“ infografika, která je vyhodnocením podílu subjektu na klimatické změně (v podobě produkovaných emisí), a zároveň možnosti se jí přizpůsobit (adaptace). Štítek je průsečíkem analýzy mnoha indikátorů, které se člení do čtyř hlavních oblastí. Z nich vypočítává středovou hodnotu, tzv. Climate Resilience and Low Carbon Factor (CReLoCaF). Výsledky hodnotí na pětistupňové barevné škále, přičemž platí, že tmavě zelená je nejlepší a červená nejhorší. Světle zelená, žlutá a oranžová jsou pak něčím mezi.

Hospodaření se srážkovou vodou

„Dlouhodobým plánem vedení města je vypracovat jednotné Standardy hospodaření s dešťovou vodou. K jejich finalizaci se už úspěšně blížíme. Stanou se klíčovým nástrojem v boji proti plýtvání srážkovou vodou a zmírní devastující dopady klimatické změny na údržbu městské zeleně. Objem dešťové vody, který mizí v kanalizační síti, má velký potenciál, a je načase jej začít využívat pro lepší život všech.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Nejúčinnějším a v podstatě jediným nástrojem v boji proti extrémním suchům je zadržování srážkové vody v krajině. V důsledku klimatické změny dochází k její nerovné distribuci – střídají se extrémně deštivá období, které vedou k povodním, a období extrémního sucha, kdy trpí zejména městská zeleň. Společnou snahou všech je počínat si tak, aby v kanalizaci končilo co nejméně srážkové vody. Magistrát hl. m. Prahy v tom jde příkladem.

Prvním krokem je vypracování a schválení dokumentu, který bude závazný pro město samotné, pro jednotlivé městské části i developery a vlastníky nemovitostí procházejících rekonstrukcí – Standardy hospodaření s dešťovou vodou. Jsou to nejčastěji právě soukromí developeři a stavební firmy, kteří významné projekty v Praze realizují, a i ti by už během plánování měli pamatovat, jak se zapojit do naplňování pražské adaptační strategie. Pokud se naučíme s vodou lépe hospodařit pomocí systému sběrných retenčních nádrží, kolektorů a dalších prvků, jejichž katalog bude součástí dokumentu, podaří se nám ji taktéž déle zadržovat v krajině, kde pak může být využita k následné zálivce veřejné zeleně. Zabráníme tak tomu, aby dešťová voda bez dalšího užitku směřovala do kanalizační sítě. Stejného efektu lze dosáhnout například výstavbou průlehů, vegetačních střech, nebo přeměnou nepropustných ploch na propustné.

Ilustrační obrázek

V této souvislosti by se nemělo zapomínat ani na potenciál tzv. šedé vody. Odpadní vody totiž mohou být recyklovány, a poté použity pro účely podobné jako voda dešťová. Mohly by se tak stát další zásobárnou zálivky pro městská stromořadí, záhony i zelené střechy. Kromě toho mají i významný potenciál z hlediska produkce energií. Recyklace odpadních vod je jedním z příkladů, jak podpořit obsáhlejší snahu spočívající v revitalizaci zelených ploch. Nastřádaná voda tak nenajde využití pouze při splachování toalet, je ale nadále zpracovávána a využita jako závlaha pro vegetaci.

Ilustrační obrázek

Proto se snažíme hledat shodu s občany, městskými částmi a organizacemi, investory i developery. Dobrá praxe v přístupu k rozvoji cyklodopravy by měla být jednotná a všem prospěšná. Tento přístup si však vyžádá i snahu o změny některých právních předpisů a posílení pravomocí Magistrátu hl. m. Prahy v tom směru, aby měl co nejvolnější ruce při volbě vhodných pravidel pro všechny. Po vzoru jiných evropských měst by tak mělo dojít k vytvoření zvláštního finančního plánu o výši 5 až 6 miliard korun, který by měl sloužit pouze k financování rozvoje městské cyklistické dopravní sítě.

Nezanedbatelným tématem je i v tomto případě dostupnost odkládacích stanovišť pro kola. Takzvané B+R parkování u stanice a zastávek MHD je i nadále vhodné postupně rozšiřovat o nové stojany, cykloboxy a v kapacitně vhodných oblastech i koláren. Pro cyklistickou dopravu to bude jedině přínosem, protože občan při své cestě nebude muset ztrácet čas zdlouhavým hledáním místa, kde své kolo bezpečně odložit. I to bude působit do jisté míry motivačně.

Revitalizace zelených a modrých ploch

„Naší vizí je modrozelená metropole. Při tom se držíme zejména takzvaně přírodě blízkých řešení. Revitalizujeme parky a sázíme nové stromy, protože poskytují přirozenou ochranu proti vedru a suchu. Provádíme úpravy říčních niv a mokřadů, protože zadržují povrchovou vodu. Nezapomínáme však ani na to, že modré a zelené plochy mají velkou estetickou hodnotu. I to je totiž pro lepší život důležitým faktorem.“ FotoKateřina Schön, vedoucí pracovní skupiny pro adaptační opatření

V zásadě se musí postupovat dvěma způsoby. Zaprvé využít toho, co je k dispozici, a prostřednictvím cílených a promyšlených revitalizací přispívat k obnově stávajících parků, zelených ploch a trávníků. Zadruhé zaměřit se na výsadbu a projektování nových modrozelených ploch. Dosáhneme tak zvýšení ekologické hodnoty města. Záměrem samozřejmě je tuto činnost uchopit komplexně, proto by v jejím rámci mělo v blízké budoucnosti dojít k vypracování strategie péče o stromořadí i mapování modro-zelené infrastruktury a zpevněných povrchů.

Ilustrační obrázek

Díky činnosti Odboru ochrany prostředí MHMP a jeho sekce pro adaptační opatření došlo například k vypracování studie ozelenění tramvajových pásů, strategie adaptace zastávek MHD, souboru vsakovacích map i metodiky pro adaptaci městských vnitrobloků. Jako ukázkový příklad takového adaptačního projektu můžeme uvést například revitalizaci jabloňového sadu Radiovka na území městské části Praha-Satalice. Ten se v důsledku zanedbávání proměnil ve skládku odpadu. Nejpozději v roce 2024 by se z něj ale mělo stát multifunkční outdoorové centrum vhodné pro rekreaci i sportovní vyžití v prostředí obohaceném výsadbou ovocných stromů. Konkrétní seznam i mapa všech aktuálních adaptačních opatření je dostupná na webu www.adaptacepraha.cz.

Ilustrační obrázek

Neméně pozornosti si ovšem zaslouží i vodní plochy na území hlavního města. V tomto případě je v plánu série revitalizací a tvorby říčních a údolních niv, mokřadů i dalších vodních ploch. Tyto snahy kromě jasného posílení schopnosti zadržování vody v krajině budou plnit i další funkce například v oblasti bezpečnosti při záplavách či podpoře biodiverzity. Zároveň mají značný estetický a rekreační potenciál, kdy kolem nově vytvořených či zpřístupněných vodních ploch mohou vznikat turistické, rekreační a sportovní areály. Pod hlavičkou Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR Praha) má proběhnout například obnova Císařského ostrova, jejíž součástí bude i revitalizace řeky Divoká Vltava. Tento projekt je vhodným příkladem přístupu, který slibuje mnohé pozitivní přínosy pro městské části i Prahu jako takovou.

Adaptace budov a prostředí

„Na přijatý Klimatický plán hl. m. Prahy 2030 je potřeba nahlížet vcelku. Neexistuje lepší příklad, kde se adaptace střetává s mitigací, než je realizace opatření na budovách. Ať už se bavíme o zelených střechách, izolaci budov proti teplu i chladu, realizaci stínících prvků, vertikálních zelených stěn, které chladí i okolí budov, či rekonstrukcích celých vnitrobloků – všechna tato opatření mohou vést ke snížení uhlíkové stopy města, ale hlavně ke zlepšení kvality života ve městě.“ FotoTereza Líbová, specialistka adaptace změn klimatu, OCP MHMP

Praha se díky Klimatickému plánu hl. m. Prahy 2030 stane méně závislou na fosilních zdrojích energie. S tím úzce souvisí i snaha o podporu obnovitelných zdrojů. Magistrát hl. m. Prahy má obrovský, zatím nevyužívaný, potenciál ve fondu budov a střešních ploch, které skýtají prostor pro instalaci adaptačních i mitigačních opatření.

Možnosti se zdaleka nevyčerpávají pouze umístěním fotovoltaických panelů. V plánu je zakládání zelených střech, tedy ploch bohatých na vegetaci, a jejich propojení s myšlenkou tzv. chytrých budov. V úvahu připadají i tepelná čerpadla k vytápění objektů, či modernizace obvodových plášťů budov pomocí vhodně zvolených materiálů a barev. Takovou proměnou by měly projít třeba budovy pražských základních a středních škol. Počítá se i s pořádáním veřejných soutěží, v nichž budou odborné poroty vybírat ty esteticky nejzdařilejší a nejvíc inovativní řešení.

Podobně slibné výsledky nabízí i revitalizace vnitrobloků. Metodika Živé vnitrobloky vznikala za spolupráce odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a jednotlivých vlastníků objektů, v nichž se četné pražské vnitrobloky nachází. Cílem vedení města je soukromé vlastníky motivovat k čerpání grantové pomoci a nasměrovat je s realizací vlastních projektů zelených ploch, fasád apod. Každý z dotčených vlastníků tak může přispět ke snížení uhlíkové stopy města a zároveň třeba vybudovat pěkný prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Vysadit strom. Může se to zdát jako banální věc. Podle aktuálního Akčního plánu na výsadbu stromů bude mezi lety 2018 až 2021 vysazen milion dřevin. Usilujeme o to, aby se na této iniciativě podíleli i developeři a vlastníci nemovitostí. Některé stromy se ale zkrátka do města nehodí, a i u těch, které ano, je nutno volit, kde mohou prospívat nejlépe. Sjednocení těchto pravidel do jednoho strategického dokumentu je bezesporu ambicí, která bude mít efekt.

Ekologické zemědělství

„Praha před dvěma lety rozhodla upustit od standartního pronájmu zemědělské půdy a přešla na udržitelné zemědělství. Díky zájmu městských částí i drobných zemědělců se nám potvrdilo, že tento krok měl smysl. Zemědělská půda v majetku města neleží ladem, pěstují se na ní plodiny, a to navíc způsoby, které jsou podstatně šetrnější k životnímu prostředí.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

V Praze je cca 14 tisíc ha zemědělské půdy. 1 650 ha spravuje přímo Magistrát hl. m. Prahy, v rámci své činnosti je ale do roku 2019 poskytovala za úplatu zemědělcům v rámci pachtovních smluv. Povětšinou byla využívána pro účely intenzivní zemědělské činnosti. Magistrát hl. m. Prahy v roce 2019 všechny pachtovní smlouvy plošně vypověděl a vydal se na novou cestu, jejíž principy jsou shrnuty v dokumentu Zásady ekologicky šetrného zemědělství v hl. m. Praze.

Ilustrační obrázek

Od roku 2019 se každý, kdo chce hospodařit na zemědělské půdě ve vlastnictví hlavního města, musí zavázat k dodržování zásad ekologického zemědělství. Ty spočívají v pravidelném střídání pěstovaných plodin dle zpracovaných osevních plánů, pokrývání půdy tzv. meziplodinami, technicky správném způsobu orby, zákazu používání chemických hnojiv, povolena jsou jen organická hnojiva. Metropole navíc ohraničila jednotlivá pole maximální rozlohou 5 ha, plochy musí být členěny pomocí polních cest, mezí a remízků. K této iniciativě Magistrátu hl. m. Prahy se postupně přidává stále více městských částí i městských organizací.

Ilustrační obrázek

Vedení města dalo jasně najevo, jakou zemědělskou činnost preferuje. Podobně zaměřeným dokumentem je i Metodika zakládání komunitních zahrad. Stejně jako je tomu v případě ekologického zemědělství, slibuje si Praha od boomu zahrádkových a komunitních osad především růst počtu prvků zelené infrastruktury, zlepšení mikroklimatických podmínek a posílení biodiverzity.

Environmentální vzdělávání a participace

„Problémy životního prostředí jsou někdy neprávem opomíjené. Adaptace není jen o samotných projektech, nýbrž i o vzdělávání a prohlubování znalostí občanů. Především proto, že si musíme uvědomit, že svou troškou může přispět každý z nás. S tím souvisí i dostupnost informací a případná pomoc těm, kteří se chtějí zapojit, akorát neví jak. Tuto vzdělávací úlohu se v rámci různých aktivit snažíme na OCP MHMP plnit.“ FotoTereza Líbová, specialistka adaptace změn klimatu, OCP MHMP

Možnosti přímého zapojení občanů se dá jít vstříc osvětovou činností a aktivní nabídkou možností zapojení. V rámci osvětových kampaní se snažíme popularizovat možná environmentální témata a celkově zvyšovat zájem obyvatel o ideály udržitelné a zdravé metropole. Environmentální výchovu podporujeme i na školách. Řadu programů ve spolupráci s nimi organizuje odbor ochrany prostředí v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Snažíme se připomínat významné environmentální události jako je Světový den vody nebo Den Země.

Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy navíc každoročně ze svého rozpočtu vyčleňuje cca 40 milionů korun do grantových programů v oblasti životního prostředí. Jejich součástí jsou i adaptační granty. Jde o způsob, jak pro adaptační snahy získat i spolky, občanská sdružení, neziskové organizace i samotné občany, kteří by se chtěli přičinit realizací vlastního adaptačního projektu. Čile se do nich zapojují i městské části a organizace.

Plánuje se zřízení nového informačního centra pro adaptaci. To se má stát centrálním místem pro všechny, kdo projeví o problematiku adaptace zájem. Nepůjde pouze o platformu pro sdílení informací a zkušeností dobré praxe, nýbrž i metodického partnera městských částí, organizací, občanů i dalších subjektů. Pokud si někdo nebude vědět rady, jak podat přihlášku do grantového nebo dotačního programu, nebo zkrátka nebude mít úplně jasno jak projekt uchopit, obrátí se na specialisty adaptačního centra. Adaptace je totiž běh na dlouhou trať. Čím víc se nás do něj zapojí, tím půjde práce víc od ruky, a tím dřív se budeme moci těšit ze zdravější metropole a lepšího života v ní.