Akční plán Cirkulární ekonomiky

Cirkulární ekonomika v hlavním městě Praze

Cirkulární ekonomika je jedním ze 4 pilířů „Klimatického plánu Prahy do roku 2030“ a důležitým bodem ve směřování města k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podrobně se této oblasti věnuje vize „Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku – Cirkulární Praha 2030“, která byla dne 27. 1. 2022 jednomyslně schválena zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Co je to cirkulární ekonomika?

Smyslem cirkulární ekonomiky je zvyšovat efektivitu nakládání se zdroji. Dosluhující výrobky a materiály znovu využívat a recyklovat, nacházet pro ně nové uplatnění a předcházet tak vzniku odpadů. Nespotřebovávat přírodní zdroje na lince „materiál – výrobek – odpad“, ale vytvořit zpětnou smyčku „materiál – výrobek – ...a zase materiál“, který dá vzniknout dalšímu výrobku. Zkrátka přeměnit stávající „linku“ v kruh – proto „cirkulární“.

Než se nějaký předmět dostane k zákazníkovi, projde složitou cestou - od těžby surovin přes výrobu až po přepravu. Při každém z těchto kroků se do ovzduší uvolňují emise skleníkových plynů. Když dosloužilý výrobek jednoduše vyhodíme a místo jeho opětovného využití nebo recyklace vyrobíme věc úplně novou, celý tento emisní „příběh" se opakuje od začátku – znovu musíme vytěžit suroviny, znovu je zpracovávat a znovu přepravovat. Každým novým výrobním cyklem tak zbytečně přidáváme do atmosféry další a další emise, minimálně jejichž část bychom mohli jednoduše ušetřit tím, kdybychom dál využívali už existující materiály či předměty samotné.

Mezi energeticky nejnáročnější materiály vůbec patří stavební materiály, jako je cement, ocel nebo hliník, ale i plasty. Jedná se o suroviny, které nás obklopují na každém kroku, ulehčují nám život a už si ho bez nich dokážeme jen stěží představit. Vyrábí se z nich domy, automobily, elektronika, obaly, oblečení a další předměty naší každodenní potřeby.

Akční plán 2023-2025

Strategie Cirkulární Praha 2030 se zaměřuje na 4 základní oblasti, které mají pro Prahu největší potenciál materiálových a emisních úspor. Jsou jimi:

• stavebnictví,
• voda,
• zemědělství a potraviny,
• odpady.

Součástí strategie jsou i 3 průřezové oblasti. A to:

• veřejné zakázky,
• řízení a implementace
• podpora podnikání a inovací a osvěta.

Ty ke snižování emisí přispívají nepřímo tím, že začleňují principy cirkulární ekonomiky do široké agendy města a usnadňují tak jeho přechod na cirkulární ekonomiku.

Strategii dále rozvíjí a upřesňuje Akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023 – 2025 schválený 14. 8. 2023.

Akční plán obsahuje 7 kapitol, které odpovídají výše zmíněným 7 strategickým cílům Strategie Cirkulární Praha 2030. Všechny oblasti (kapitoly) jsou v něm dále rozpracovány do celkem 27 specifických cílů a jsou navržená jednotlivá opatření, na jejichž realizaci spolupracují jak městské organizace, tak jednotlivé odbory MHMP.

Akční plán pro cirkulární ekonomiku vznikal od června 2022 do ledna 2023. Počet 37 projektových karet, které jsou součástí Přílohy Strategie Cirkulární Praha 2030, se následně aktualizoval a rozšířil o další více než dvě desítky projektů. Mezi ně byly zařazeny jak projekty běžící nebo připravené k realizaci, tak ideové záměry připravené k dalšímu rozpracování.

Zásobník projektů se každoročně vyhodnocuje a aktualizuje. Letošní Zpráva o realizaci Akčního plánu uvádí, že k 31. říjnu 2024, tedy v polovině doby platnosti akčního plánu, bylo v různém stupni realizace celkem 39 projektů z celkového počtu 62. Tedy 62,9 % z celkového počtu projektových karet.

Už nyní je úspěšně realizováno 8 projektů.

1. Podařilo se zavést multikomoditní sběr, tedy společný sběr několika komodit do jedné nádoby.
2. Separovaně se naopak sbírá expandovaný polystyren na sběrných dvorech, aby bylo jednodušší jej recyklovat.
3. Otestovaly se technologie RFID čipů, které pomáhají sledovat výsypy nádob na separovaný odpad.
4. Rozšířil se systém smart meteringu pro detekci úniků pitné vody.
5. Díky společnosti TSK Praha, která implementovala recyklaci do smluv na údržbu pozemních komunikací, se daří využívat R-materiál z opravy asfaltových vozovek.
6. Úspěšně se zavádí technologie úpravy bioplynu získaného v kalovém hospodářství Ústřední čistírny odpadních vod.
7. Město už má také úspěšně za sebou pilotní ročník projektu Cirkulární škola.
8. A podporuje implementaci Strategie Cirkulární Praha nastavením projektového řízení.

Podle monitorovací zprávy bude možné do konce roku 2025 dokončit více než 60 % projektů. Realizace asi 20 % projektů bude pokračovat i po roce 2025, u zbývajících zhruba 20 % projektů je úspěšná realizace ohrožena nebo vyloučena. Monitorovací zpráva doporučuje u některých projektů také změny v definici cílů, vypracování jejich plánů realizace s jednotlivými milníky nebo navrhuje zrušení či sloučení některých projektů, které se v úspěšné realizaci vzájemně podmiňují.

Další příklady cirkulární ekonomiky v praxi

Téměř dvě třetiny projektů, konkrétně 24 projektových karet, se týká oblasti odpadů.

Hlavní město úspěšně rozšiřuje například síť tzv. „reuse pointů“ ve sběrných dvorech. Nejnovější Reuse point v Perucké ulici funguje od června 2024.

• Re-use point funguje jako buňka či kontejner s obsluhou. Na rozdíl od běžné praxe sběrných dvorů se v nich vyřazený, ale stále funkční nábytek, sportovní potřeby, hračky, nádobí a další předměty nelikviduje, ale uskladní a nabídne jiným lidem zdarma za odvoz.
• Na podobném principu fungují i tzv. „reuse centra“. Jedná se vlastně o jakési „recyklační obchody“, které propojují ty, kteří se chtějí zbavit nepotřebných věcí z domácnosti s těmi, kteří naopak shánějí kvalitní věci za dobrou cenu.
• Praha v letošním roce podpořila vznik několika takových míst. Na jaře roku 2024 otevřel cirkulární spot Sto-re v Holešovické tržnici v Hale H13 a reuse a komunitní centrum LIBRE v Pivovarnické ulici v Libni. Před pár týdny vzniklo další centrum nazvané stručně „Re-use Praha 11“ na adrese K Milíčovu 674.
• Kromě „kamenných“ re-use míst podporuje hlavní město také „směnu“ nepotřebných věcí pod širým nebem. A to v rámci tzv. “Reuse dní“ – osvětových akcí pořádaných městskými částmi. V letošním roce se konaly na 17 místech, například na Praze 5, v Praze – Slivenci, na Praze 3, Praze - Dolních Chabrech, na Praze 8, v Praze – Kolovratech nebo Praze 13.
• Podrobnější informace o reuse aktivitách v hlavním městě přinesl nedávný článek „REUSE pointy, REUSE centra, SWAPY a dílny“ (https://klima.praha.eu/cs/aktuality/reuse-pointy-reuse-centra-swapy-a-dilny.html).

Mezi další aktivity Prahy v oblasti snižování množství odpadů patří zavádění sběru, svozu a dalšího zpracování kuchyňských zbytků, tzv. gastroodpadu.

V současné době probíhá pilotní projekt sběru těchto kuchyňských zbytků. Speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem jsou umístěny jednak u veřejných stanovišť separovaného odpadu ve vybraných městských částech, jednak se gastroodpad sváží také ze školních jídelen, domovů pro seniory a zapojených soukromých jídelen, restaurací nebo kaváren.

Nejlepším způsobem využití gastroodpadu je jeho zpracování v bioplynové stanici. Hlavní město Praha proto před dvěma lety pořídilo bioplynovou stanici v nedalekém Chrástu u Poříčan. Po rekonstrukci bude bioplynová stanice schopna zpracovat 21 000 tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

Kromě prací na bioplynové stanici v Chrástu probíhá také modernizace kalového a energetického hospodářství na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV). Po jejím dokončení bude možné část produkce biologických odpadů zpracovávat i zde.

V listopadu upozornila na problematiku textilního odpadu 5tunová hromada starého oblečení na náměstí Republiky, která zhmotnila a ukázala veřejnosti reálné množství vyhazovaných oděvů. V úterý 12. 11. 2024 proběhla také městská konference na toto téma s názvem „Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky, co praskají ve švech“, kterou připravil Pražský inovační institut. Na ní diskutovali odborníci z firem, nevládních organizací i města o způsobech, jak textil ve městě využít co nejlépe.

Více informací o bioodpadu, gastroodpadu a fungování bioplynové stanici v Chrástu obsahuje článek „Bioodpad a gastroodpad jako zdroj energie budoucnosti“.

Výzvou pro další rok je například zavedení separovaného sběru oděvů. Od roku 2025 mají totiž města a obce novou povinnost separovaně sbírat textilní odpad. Hlavní město již nyní povinnost odděleného sběru plní, ale rádo by šlo nad rámec legislativních povinností, téma více otevřelo a aktivně řešilo.

Už dříve si Praha nechala zpracovat Studii materiálových toků textilu na území města. Z této studie vyplynulo několik témat, kterým se město chce věnovat. Možná je například podpora míst v online i offline prostoru, která přispívají k prevenci vzniku odpadu, opětovné využívání a recyklace textilních výrobků i edukace veřejnosti a popularizace tématu.

Zdroje:

• Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku – Cirkulární Praha 2030 – Dostupná na https://klima.praha.eu/DATA/Dokumenty/Cirkularni-Praha-2030-Strategie-CE.pdf
• Akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023 – 2025 – Dostupný na https://klima.praha.eu/DATA/Dokumenty/paticka/akcni_plan_2023_-_2025_strategie_cirkularni_praha_2030-_pdf.pdf
• Zpráva o realizaci Akčního plánu Strategie Cirkulární Praha na roky 2023–2025 vypracovaná společností NCONEX, a.s. (Stav implementace k říjnu 2024)
• https://praha.eu/web/portalzp/akcni-plan-strategie-cirkularni-praha-2030-pro-roky-2023-2025
• https://praha.eu/web/portalzp/w/pro-obcany-uvodni-clanek-cirkularni-ekonomika-vs-praha
• https://www.reusepraha11.cz/kontakty/
• https://klima.praha.eu/cs/aktuality/reuse-pointy-reuse-centra-swapy-a-dilny.html
• https://klima.praha.eu/cs/aktuality/bioodpad-a-gastroodpad-jako-zdroj-energie-budoucnosti.html
• https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/o-satnicich-co-praskaji-ve-svech-mestech-a-cirkularni-ekonomice
• https://prazskaevvoluce.cz/evvo2018/wp-content/uploads/2024/06/prazska-evvoluce-2024-02.pdf

Zpracovala: Zdeňka Vítková