Biouhel jako možná součást klimatických opatření v Praze

Hlavní město Praha se dlouhodobě snaží o snižování svých emisí skleníkových plynů a obecně své environmentální stopy. Zároveň hledá další možnosti, které ji k tomu pomohou. Jednou z nových příležitostí by mohla být technologie ukládající uhlík a zároveň produkující biouhel (neboli biochar).

Biouhel je porézní uhlíkatá látka, která vzniká tepelným rozkladem biomasy bez přístupu kyslíku (tzv. pyrolýzou). Během procesu je z materiálu odstraňována jeho těkavá složka. Obsažený uhlík nemá dostatek kyslíku, nemůže být zoxidován a dochází k jeho zkoncentrování.

Protože obsahuje velké množství stabilního uhlíku a dalšímu rozkladu podléhá jen velmi pozvolna, je považován rovněž za perspektivní způsob ukládání uhlíku.

Možnosti produkce a využití biouhlu v hlavním městě Praha

Biouhel je možné vyrábět z biologického odpadu, který město samo produkuje. Například z bioodpadu z údržby zeleně, potěžebních lesních zbytků a podobně. Pyrolýzou lze ale zpracovat i další organický materiál jako čistírenské kaly a další.
Výroba biouhlu může být zároveň významným zdrojem energie (tepla a případně i elektřiny).

Města obecně se mohou zároveň stát poměrně velkým odběratelem biouhlu. Materiál mohou využít pro výsadbu a údržbu městské zeleně nebo budování prvků modrozelené infrastruktury.
Biouhel navíc představuje dostupný nástroj pro ukládání uhlíku, a je tak součástí cesty k uhlíkové neutralitě.

Příklady měst vyrábějících vlastní biouhel

Výrobu a užívání biouhlu už zavedla do praxe některá evropská města. V posledních letech se v Evropě každoročně realizují desítky projektů. Část investorů do těchto zařízení představují právě větší města, která pomocí této technologie zpracovávají bioodpad z údržby zeleně i další biomasu.

HELSINGBORG

Na předměstí švédského města Helsingborg funguje moderní pyrolýzní zařízení na výrobu biouhlu od června 2022. Zařízení ročně zpracuje přibližně 7 000 tun městské biomasy – především zeleného odpadu ze zahrad a parků a vyprodukuje z něj 1 500 tun biouhlu. Současně vzniká 11 GWh tepla, které je odváděno do městské sítě dálkového vytápění a slouží pro vlastní provoz zařízení. V Helsingborgu je biouhel využíván mimo jiné také k sanaci starých ekologických zátěží.

DARMSTADT

V německém Darmstadtu ležícím jižně od Frankfurtu nad Mohanem vyrábí městský podnik EAD biouhel v rámci své kompostárny od roku 2022. Jeho zařízení zpracuje ročně přibližně 4 000 tun organického odpadu, z něhož vzniká 1 000 tun biouhlu. První praktické využití substrátu s biouhlem proběhlo například ve výsadbách městské zoologické zahrady Vivarium.

STOCKHOLM

Projekt zaměřený na výrobu biouhlu ve Stockholmu, hlavním městě Švédska, zahájil pilotní provoz už v roce 2017. Hlavním vstupním materiálem je zelený odpad z městských parků a soukromých zahrad obyvatel Stockholmu. V zimní sezóně zařízení zpracovává i vánoční stromky.

INNSBURCK

Městská společnost v rakouském Innsbrucku využívá technologii umožňující výrobu biouhlu z dřevní štěpky a lesního dřevního odpadu. Produkty jsou certifikovány podle standardů EBC (European Biochar Certificate) pro různé oblasti použití včetně krmiv, městských aplikací a spotřebitelských materiálů.

HELSINKI

Společnost HSY ve finských Helsinkách má zkušenosti s výrobou biouhlu z čistírenských kalů. Do vstupního materiálu se přidává přibližně 20 % dřevní štěpky jako podpůrná surovina.

BRATISLAVA

Společnost Biograda, známá také pod obchodním názvem Zdroje Zeme, provozuje v Horném Jatově přibližně 70 km od Bratislavy na místě bývalého brownfieldu zařízení na zpracování až 30 tisíc tun živočišného hnoje a dalších 100 tisíc tun biologického odpadu ze zemědělství nebo kuchyní ročně. Zařízení je koncipováno na produkci přibližně 20 000 tun substrátu s biouhlem a 42 500 MWh energie.

TRUTNOV

Zařízení na zpracování biouhlu najdeme ale už i v České republice. Na čistírně odpadních vod v Trutnově byla v roce 2021 uvedena do provozu kalová koncovka s pyrolýzní jednotkou. Investorem a provozovatelem zařízení je společnost VaK Trutnov.

Biouhel a cirkulární ekonomika

Biouhel rovněž dobře zapadá do principů cirkulární ekonomiky. Uhlík obsažený v odpadní biomase se ve formě biouhlu vrací ve stabilní formě do půdy, čímž se zároveň zvyšuje vitalita vegetace a celková odolnost města vůči klimatické změně. Spolu s biouhlem je navíc v pyrolýzních jednotkách vyráběno i teplo nebo elektřina.

Do koloběhu by bylo v budoucnu možné vrátit prostřednictvím biouhlu nejen uhlík z čistírenských kalů, ale i ze starého nábytku. V současné době mohou být ale u těchto dvou materiálů rizikem příliš vysoké koncentrace toxických látek ve vzniklém biouhlu.

Nábytkový odpad

Nábytkový odpad je často nehomogenní a může obsahovat různé přídatné látky jako jsou lepidla, kovy, plasty, laky a další, což dnes komplikuje proces zpracování a může vést k produkci biouhlu s nežádoucími vlastnostmi. Biouhel z kalů, nábytku či jiného odpadního průmyslového a stavebního dřeva by však mohl najít uplatnění například ve stavebnictví, kde jsou na biouhel kladeny odlišné požadavky. Tyto technologie jsou nyní ve fázi výzkumu a testování. Například nedávná studie Onuaguluchi (2024) potvrdila, že přidání biouhlu z čistírenských kalů zvyšuje pevnost malty a současně snižuje její uhlíkovou stopu.

Biouhel a uhlíkové kredity

Z šetření organizace CDR.fyi vyplývá, že ukládání oxidu uhličitého skrze biouhel je v současnosti nejlevnější ze všech metod. Také na trhu s dobrovolnými uhlíkovými kredity se biouhel nachází mezi cenově dostupnějšími metodami.

Výroba biouhlu tak může městům pomoci naplňovat své klimatické strategie. S výrobou biouhlu je navíc spojeno plnění několika Cílů udržitelného rozvoje OSN a řešení dalších environmentálních problémů, jako je degradace půd, acidifikace nebo úbytek biodiverzity.

Zpracovala: Zdeňka Vítková

Chcete, aby vám nic neuteklo? Tak nás sledujte i na našich sociálních sítích.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Hlavní město Praha (@mesto_praha.eu)