Popínavé rostliny v Praze

30. 9. 2025

I přes své malé nároky na plochu, dokážou popínavé rostliny vytvořit velkou listovou plochu. A být tak dostatečnou náhradou třeba i za stromy. To zejména v místech, kde není možné větší dřeviny vysázet, třeba kvůli podzemním sítím. „Skromným popínavkám“ někdy stačí i jen trochu volné zeminy, pár vyndaných dlažebních kostek nebo decimetrů čtverečních vyříznutého betonu. Pěstovat se dají také v nádobách.

Ohromná listová plocha, kterou dokážou pnoucí rostliny vytvořit, vypadá nejen atraktivně pro naše oči, zároveň se podílí na snižování hluku a prašnosti v ulicích, v letních vedrech má i chladivý účinek a snižuje přehřívání budov. Což jsou věci, které v současných městech oceňujeme čím dál více.

Některé z popínavých rostlin se dokážou pnout přímo po zdech, na které se samy přichycují terčíky nebo kořínky. Patří mezi ně například přísavník či loubinec, známý také pod lidovým pojmenováním „psí víno“, nebo břečťan. Oporu v podobě podpůrných konstrukcí, treláží nebo lanek potřebují ovíjivé a úponkaté rostliny, jakými jsou plaménky, zimolezy, vistárie, révy, kiwi nebo akébie.

Magistrát hlavního města Prahy na Linkedinu Odboru ochrany prostředí v nedávné sérii příspěvků o popínavkách vyvrací mimo jiné nejrozšířenější mýty o těchto rostlinách.

Například ten, že ničí fasádu, protože jejich úponky trhají omítku. Ve skutečnosti záleží na zvoleném druhu a místě, které má obrůst. Pokud je fasáda už starší, je lepší dát popínavé rostlině oporu a pěstovat ovíjivé nebo úponkaté druhy, třeba plamének nebo zimolez, které se omítky vůbec nedrží, takže ji ani nepoškodí.

Není se potřeba bát ani toho, že by se v porostu drželi samí pavouci nebo po něm vyšplhali do vyšších míst myši. Pro ně bude vždycky lepším úkrytem díra v polystyrenu, půda nebo sklep.

Popínavky? Řešení pro každou situaci

Popínavé rostliny díky svým malým nárokům lze pěstovat ledaskde.

Nechcete zatěžovat starou nebo naopak novou zateplenou fasádu? Pak je řešením pěstovat ji na opoře, nechat ji ovinout treláž a podobně.

Prostor je vydlážděný nebo vybetonovaný? Stačí odstranit pár kostek dlažby nebo kus betonu a v místě pro prokořenění vyměnit nebo doplnit zeminou.

Sázení do země prostě není možné? Popínavky je možné pěstovat i v nádobách. Truhlíky musí být ale dostatečně velké (o objemu alespoň 200 litrů a minimálně 40 cm hluboké). Také je nutné počítat s tím, že o rostliny v nádobách je třeba víc pečovat. Musí se častěji zalévat a přihnojovat. Rostliny je potřeba pravidelně zalévat také pokud rostou sice v zemi, ale v místě, kde je tzv. srážkový stín – pod římsami, balkony nebo stříškami.

Výběr vhodného druhu záleží jak na typu pnutí, tak na ekologických podmínkách místa a dalších parametrech. V úvahu je dobré vzít také to, na jaké poroste rostlina světové straně, jaké jsou tam světelné podmínky a podobně. A také samozřejmě naše přání - jak rychle by měla rostlina zaplnit prostor.

Mezi pnoucími rostlinami jsou k mání trvalky i letničky a dvouletky. Můžeme vybírat z rostlin stálezelených i opadavých. Některé nás kromě nádherných květů a vůně dokážou potěšit i svými jedlými plody, například akébie.

Za popínavkami v Praze

Popínavé rostliny se už v Praze na některých místech „zabydlely“. Někde byly vysázeny teprve nedávno, jinde rostou už desetiletí. Narazit na ně můžeme například na těchto místech:

„Singapurské“ zelené lampy

V Praze 6 se nachází už tři roky na dvou místech takzvané „singapurské“ lampy. Ty jsou kromě svítidel osazeny květináči s popínavými rostlinami a lavičkou. Inspirací pro ně se stal Singapur a jeho ikonické osvětlené lampy připomínající strom.

První z ozeleněných lamp se nachází u železničního přechodu poblíž výstupu z metra Hradčanská. Druhá v ulici Dejvická nedaleko železniční stanice Praha-Dejvice. Na těchto místech je totiž kvůli podzemnímu vedení inženýrských sítí velmi komplikované až nemožné vysadit stromy.

Za projektem stojí městská společnost Technologie hl. města Prahy. Popínavé rostliny vypěstovala pro potřebu zelených lamp Česká zemědělská univerzita. Vysazeno bylo pět druhů, například dva druhy klematisu nebo vinná réva. O údržbu zelených lamp se stará Praha 6.

Chmelová stěna na Praze 6

Už dříve vyrostla na Vítězném náměstí na Praze 6 v multifunkčním prostoru Šesťák zelená chmelová stěna. Také na tomto projektu spolupracovala Praha 6 s Českou zemědělskou univerzitou.

Chmelová stěna na „Kulaťáku“ mimo jiné přispívá ke snížení prašnosti a přirozeně odděluje rušnou křižovatku od kavárny a místa pro setkávání a trávení volného času. Mezi přednosti vysazeného chmele patří jeho cena, odolnost a nenáročnost na údržbu.

Kovový strom s popínavkami na dvoře budovy DRN

Několik druhů, například vistárie květnatá, břečťan popínavý nebo jasmín Mesnyův se pne po kovové konstrukci ve tvaru stromu na dvoře nového paláce DRN na nároží ulic Národní a Mikulandská.

Za návrhem konstrukce stojí architekt Stanislav Fiala, ze zapečené oceli kovový strom vytvořil pasíř Josef Ryšavý.

Ozeleněné autobusové zastávky na Zbraslavském náměstí

Od loňského roku narazíte na popínavé rostliny také na Zbraslavském náměstí. Prosklené autobusové zastávky se zejména v letních parných dnech proměnily v přívětivější prostor pro čekání na MHD díky břečťanovým výhonkům. Pnoucí rostliny do nich přinesly tolik potřebný stín.

Révové nádvoří v areálu Klementina

Popínavé rostliny daly jméno i Révovému nádvoří v areálu Klementina. Popínavé rostliny se tu pnou po fasádě ze všech čtyř stran od země až do výšky druhého podlaží.

Místo vinné révy tu však už desetiletí dnes roste přísavník trojcípý. Údajně se jedná dokonce o jednu z nejdéle žijících rostlin tohoto druhu na našem území. Nejstarší část přísavníku je doložena minimálně z doby rekonstrukce architektem Ladislavem Machoňem před sto lety.

Porost popínavých rostlin je spolu s budovami uznán jako součást památkové hodnoty a je pod ochranou památkové péče.

La Fabrika v Holešovicích

Popínavé rostliny obepínají také kulturní prostor v pražských Holešovicích La Fabrika mezi ulicemi Dělnická, Komunardů a Přístavní. Pnoucí rostliny tu dokázaly už pokrýt stěnu několikapatrové budovy až po střechu.

Na popínavé rostliny ale narazíme i na dalších méně nápadných nebo atraktivních místech města a samozřejmě také na soukromých domech a zahradách. Nebo ve vnitroblocích.

Vnitrobloky

Právě různé městské dvorečky a vnitrobloky jsou pro pěstování pnoucích rostlin ideálním prostorem. V nich sice nebývají tak jako v ulicích pod zemí vybudované sítě, ale často jsou tu jiná prostorová omezení, která brání vysadit stromy.

Navíc bývají vnitrobloky plné vertikál - kolmých stěn, zídek nebo plotů, po kterých se mohou rostliny pnout.

Znovuoživením, ozeleňováním vnitrobloků, třeba právě popínavkami se věnuje v Praze spolek Bieno. Za sebou má už několik proměn pražských vnitrobloků, v nichž hrály pnoucí rostliny důležitou roli.

V Blanické vysazovali popínavky přímo do stávajícího betonu. Stačilo v něm podél zdi vyřezat pět malých obdélníků o velikosti 50 x 30 cm, prokypřit půdu, a doplnit substrát s kompostem. V každé z děr našla své stanoviště jedna popínavá rostlina. Zvolená hortenzie řapíkatá a přísavník trojcípý nevyžadují oporu a budou se pnout přímo po zdi.

Ve vnitrobloku v Srbské přibyla pro popínavky nová konstrukce, tzv. treláž, která kromě opory rostlinám dokáže schovat i nevzhledné popelnice. Rostliny se zasadily do otvorů vzniklých vynětím několika kostek zámkové dlažby. Vnitroblok nyní zdobí opadavá dřevitá liána akébie pětičetná s podsadbou několika trvalek.

Menší vnitroblok V Háji zkrášluje výsadba popínavek v nádobách – konkrétně tří dřevěných vyvýšených záhonů. Přísavníky doplňují keře a trvalky. V Blodkově ulici zase popínavé rostliny „maskují“ nový plot mezi pozemky.