Přeměna nákladového nádraží Žižkov v živou a zelenou čtvrť

8. 1. 2025

Oblast nákladového nádraží Žižkov čeká velká proměna. Nově vzniklá čtvrť se má stát moderní městskou částí plnou zeleně, s promenádami pro pěší i cyklisty, které propojí prostor bývalého nákladového nádraží s Malešickým parkem a lesem. Místo má potenciál stát se také klimaticky neutrální čtvrtí.

Někdejší nákladové nádraží na Žižkově přestalo sloužit svému původnímu účelu v roce 2002, dnes je druhým největším brownfieldem v Praze. Jeho celková rozloha činí 71 hektarů. Je zhruba trojnásobně větší než prostor Smíchov City.

V budoucnu by zde měla vzniknout moderní městská čtvrť s byty, obchody, školami a parky. Nový domov má poskytnout v 10 000 bytech 21 000 obyvatelům a nabídnout jim 4 000 pracovních příležitostí. Na vzniku čtvrti spolupracují Hlavní město Praha, Městská část Praha 3 i soukromí investoři.

Území obslouží nová tramvajová trať vedoucí z Olšanské ulice směrem k Jarovu a nová Jarovská třída spojující Malešickou ulici s ulicí Českobrodskou.

Budova Nákladového nádraží Žižkov

Centrem budoucí městské čtvrti zůstane historická výpravní budova Nákladového nádraží Žižkov ze 30. let 20. století. Funkcionalistická budova byla v roce 2013 prohlášena za kulturní památku.

V prosinci 2024 odsouhlasila nejprve Rada hl. m. Prahy a posléze i Zastupitelstvo hl. m. Prahy odkup historické budovy od společnosti České dráhy. Kromě budovy samotného nádraží s jejím bezprostředním okolím se zároveň kupují navazující pozemky potřebné pro vznik plánované tramvajové trati. Konečná kupní cena je stanovena na 1 426 348 000 Kč s DPH.
Podle zástupců města by bez toho, aniž by dané pozemky vlastnilo hlavní město, nebylo možné využít většinu budovy pro veřejnou funkci a umožnit plnohodnotnou transformaci lokality.
Město by chtělo budovu a její okolí přeměnit na kulturně-společenské centrum. Prostory by mohl areál poskytnout také školským zařízením, kancelářím a bytům.
Uvažuje se také o tom, že by v průčelí budovy bývalého nádraží mohly sídlit kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem (NFA), který hledá nové sídlo v širším centru Prahy.

Nový územní plán

Na budovu bývalého nádraží má plynule navázat převážně obytná zástavba s navzájem propojenými parky, veřejnými prostranstvími a promenádami pro pěší i cyklisty.
Aby se tak mohlo stát, je zapotřebí změnit územní plán. V současnosti stále platný územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy z roku 1999 umožňuje v tomto prostoru jen omezenou zástavbu podél ulice Malešická. V jižní části oblasti územní plán nadále počítá s drážními plochami bývalého nákladového nádraží. Jiné využití území bude možné právě až po schválení změny územního plánu.
Další podmínkou plánovaných změn je uzavření smluv mezi městskou částí Praha 3, hlavním městem a vlastníky pozemků, ve kterých se upřesní nejen podoba výstavby, ale také tzv. kontribuce.
Tedy to, v jaké výši a formě budou developeři přispívat městu a městské části na veřejnou vybavenost vznikající čtvrti (například školy, školky, dopravní obslužnost, parky a další zeleň, sociální a zdravotnická zařízení apod.).
Kontribuční příspěvky developerů mohou mít podobu finanční i nefinanční. V druhém případě to budou samotní developeři, kteří vybudují v místě školu nebo park a následně je předají do správy či majetku městské části.
V říjnu roku 2023 byla podepsána historicky první trojstranná kontribuční smlouva o spolupráci mezi hl. m. Prahou, Městskou částí Prahou 3 a společností FINEP CZ, a.s. Developer se v ní zavázal přispět na veřejnou vybavenost 167 miliony korun. Mezi městskou část a hlavní město bude rozdělen finanční příspěvek činící 72,5 milionu korun, dalších 94,5 milionu korun získá Praha 3 a hlavní město v podobě výstavby veřejné vybavenosti samotným developerem.
Další podobné smlouvy jsou v jednání. Městská část 3 už rovněž podepsala smlouvu se společností Penta Real Estate. Projednání a schválení dalších plánovacích smluv by mělo následovat v únoru či březnu roku 2025.
Po schválení odkupu budovy bývalého nádraží a kontribučních smluv s investory přijdou na řadu samotné změny územního plánu. Konkrétně se jedná o změnu Z2600 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov a další tři menší územní změny při okraji dotčeného území.

Živá čtvrť

Jako podklad pro změnu územního plánu má sloužit vyhotovená urbanistická studie tohoto území. Studie s prvky regulačního plánu byla projednána orgány městské části Prahy 3 a 5. září 2022 schválena usnesením Rady městské části Prahy 3. Následně ji 19. září 2022 schválila také Rada hl. m. Prahy.

Úkolem studie bylo navrhnout novou městskou čtvrť tak, aby byla „živá“ a lidé v ní měli všechnu potřebnou občanskou vybavenost v pěší vzdálenosti. Nebo slovy urbanistů, aby zde vzniklo tzv. „město krátkých vzdáleností“.

Studie počítá s výstavbou převážně obytných domů, které svou výškou i objemem plynule navážou na stávající okolní zástavbu. V blízkosti budovy nákladového nádraží je navržena tradiční bloková výstavba. Ve východní části dotčeného území je možná i volnější zástavba a vyšší domy. V okolí Vackova a Jarova je pak navržena zástavba nižších domů.

Nová čtvrť má obyvatelům nabídnout i objekty občanské vybavenosti – základní a střední školy, několik mateřských škol a kulturně-společenské centrum v budově nákladového nádraží. Konkrétně se plánuje 1 350 nově vzniklých míst v pěti mateřských školách a 650 míst ve dvou základních školách. Nová základní škola s 27 třídami má stát nedaleko současné ulice Habrová. Další školní kampus pro střední a základní školu se plánuje na pozemcích za budovou nákladového nádraží.

Další objekty nabízející sociální nebo kulturní služby mohou stát v rámci městských pozemků u ulice Za Viktorkou a K Červenému dvoru nebo v části budovy bývalého nádraží, která by v budoucnosti měla patřit městu.

Významným prostorem čtvrti se má stát dvorana budovy nákladového nádraží, která se otevře v ústřední náměstí s tramvajovou zastávkou.

Na náměstí naváže směrem na východ lineární park, který bude podél tramvajové trati a Jarovské ulice pokračovat v podobě zelené promenády pro pěší a cyklisty. Promenáda se dále napojují na Malešický park a Malešický les.

Další park je navržen v severní části areálu u Malešické ulice a navazuje na stávající park Židovské pece.

Širší chodníky a stromořadí získají nově také ulice Malešická, K Červenému dvoru a U Nákladového nádraží.

Nová tramvajová trať

Pro obsluhu území veřejnou hromadnou dopravou je navržena nová tramvajová trať Olšanská–Habrová, která se na současnou tramvajovou síť napojí v místě křižovatky ulic Olšanská a Jana Želivského.

Nová trať povede kolem budovy Nákladového nádraží a dále na východ koridorem stávající železniční trati. Zakončena bude smyčkou v místě Malešické a nově navrhované Jarovské ulice. Spolu s novou tramvajovou tratí vznikne pět nových zastávek.

Nová trať v tomto úseku je už vyprojektována a dobíhá její stavební povolení. Poté, co se povolení stane pravomocným, může začít Dopravní podnik hlavního města připravovat soutěž na zhotovitele.

Samotná stavba trati by měla začít mezi lety 2025 a 2026. První tramvaje by na ní měly začít jezdit do konce roku 2029.

V budoucnu bude možné tuto tramvajovou trať prodloužit až do Malešic.

Jarovská třída

Nově navržené dopravní propojení Malešické ulice s ulicí Českobrodskou (tzv. Jarovská třída) umožní posílit dopravní spojení směrem k východu a pomůže odlehčit automobilové dopravě v přetížené ulici Jana Želivského a na křižovatce Ohrada.

Nové propojení má být dvoupruhové a povede od křižovatky ulic Malešická – Na Jarově podél stávající železniční trati na východ, kde se pod Jarovem napojí na ulici Českobrodská v místě předpokládané budoucí křižovatky s Městským okruhem.

Jarovská třída využije koridor bývalé železniční trati a nabídne nové propojení nejen pro automobilovou dopravu, ale především pro veřejnou tramvajovou dopravu, pěší a cyklisty.

Jarovská třída má být oproti dřívějším úvahám koncipována tak, aby Žižkovu přinášela i jiné benefity než pouze dopravní. Měla by se stát přívětivou městskou ulicí s bydlením v zeleni.

Samostatnou dopravně-urbanistická studii Jarovské ulice schválili pražští radní 19. září 2022.

Klimaticky neutrální čtvrť

Nová čtvrť má zároveň příležitost stát se klimaticky neutrální. To znamená nezávislá na plynu a uhlí. A to díky možnosti využívat nízkopotenciální teplo ze ZEVO Malešice.

V roce 2023 se touto možností zabývala Studie alternativního řešení krytí energetických potřeb. Ta v několika scénářích a jejich variantách rozpracovala potřeby vytápění i chlazení v nové čtvrti. Kromě tepla ze ZEVO Malešice se zabývala rovněž možností využít odpadní teplo z datacentra Statní pokladny.

Potřebnou elektřinu na osvětlení, větrání apod. by mohly generovat také instalované fotovoltaické panely na střechách budov.

Zdroje: