Vývoj klimatu města Prahy: Klimatická změna i tepelný ostrov města

12. 8. 2025

Jak se proměňuje klima na území hlavního města Prahy

Hlavní město Praha na podzim loňského roku aktualizovalo klimatologickou část své Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Dokument „Vývoj klimatu na území hl. města Prahy – současnost a projekce do budoucnosti“ připravili v listopadu 2024 Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. a doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D. Podle ní patří hlavní město k nejteplejším a zároveň nejrychleji se oteplujícím místům v České republice. Co se podílí na stále častějších vlnách veder a jak se na ně připravit?

Klimatická změna se nejvýrazněji projevuje nárůstem průměrné teploty vzduchu. Vzestup teploty se v posledních dekádách ještě zintenzivňuje. Výjimkou není Česká republika, ani samotná Praha.

„Obecně platí, že teploty vzduchu jsou proměnlivé a teplejší roky se střídají s těmi chladnějšími. Od 80. let 20. století nicméně pozorujeme výrazný trend růstu teplot vzduchu. Proměnlivost sice zůstává, ale střídají se již prakticky jen teplé, a ještě teplejší roky,“ popisují autoři aktualizovaného dokumentu o vývoji klimatu v hlavním městě.

Posledním podprůměrným rokem vůči období 1961–1990 byl podle měření ČHMÚ v Praze – Klementinu rok 1996. V letech 1991–2020 činila průměrná roční teplota 11,3 °C. To je o 1,9 °C víc, než byla v 19. století. V letech 2011-2023 byla průměrná teplota dokonce o 2,7 °C vyšší než v 19. století.

V posledních letech byly také v Praze zaznamenány nejteplejší roky za celou dobu měření. Konkrétně to byly roky 2023, 2018, 2019, 2014 a 2015. Rozdíly v teplotách jsou nejpatrnější v lednu, červenci, srpnu a prosinci.

Centrum města jako tepelný ostrov

Centrum Prahy je dokonce nejteplejší oblastí v České republice (obrázek 4). Naměřené teploty vzduchu jsou tu zhruba o 3 °C vyšší, než je průměr České republiky. Teplota vzduchu tady navíc roste rychleji než ve zbytku České republiky, píše se v dokumentu.

Centrum hlavního města bylo oproti okolí Prahy navíc v letech 1961–2023 teplejší v průměru o 1,5 °C. A tento rozdíl dále roste. Od roku 2011 je teplotní rozdíl vyšší dokonce o 1,7 °C. Oproti svým příměstským částem je pak centrum Prahy teplejší o 1,4 °C.
Tomuto jevu, kdy je oblast středu města významně teplejší než jeho okolí, se říká tepelný ostrov.

Teplotní rozdíl se v Praze projevuje především během letních nocí. Zatímco maximální denní teploty se v centru Prahy od okolí příliš neliší nebo mohou být i nižší, noční minima bývají podle dat ČHMÚ až o 2 °C vyšší.

Se západem slunce totiž nedochází ve středu města k tak výraznému poklesu teplot vzduchu jako v jeho okolí. Nejvyšší noční rozdíl mezi centrem Prahy a okolím nastává v případě, kdy jsou během dne maximální teploty vzduchu nad 30 °C, je jasná obloha a v noci nefouká vítr. Tehdy může být rozdíl v nočních teplotách mezi centrem města a okolím podle aktualizovaného dokumentu 5 i více °C.

Na městském tepelném ostrově se podílí podle ČHMÚ jednak geometrie města – tedy množství staveb v něm, kdy se mnohonásobným odrazem slunečního záření od budov zvětšuje míra pohlcování tepla a zároveň se zeslabuje možná chladivá síla proudícího větru. A jednak časté asfaltové či betonové povrchy schopné do sebe především ve dne akumulovat teplo.

Ke vzniku tepelného ostrova přispívá i omezená možnost vypařování vody. Dešťová voda je rychle odváděna pryč z povrchu kanalizací. Také vegetace je tu méně než jinde. Zato tu vzniká další odpadní teplo z lidské činnosti – z topení, klimatizace, průmyslu nebo dopravy.

Žár letních dní a nocí

Oteplující se klima s sebou přináší i větší tendence k častějším vlnám letních veder.
V centru Prahy bývalo v letech 1991–2020 okolo 18 tropických dnů (tedy dnů, jejichž jejich maximální teploty přesáhly teplotu 30 °C) za rok, připomíná dokument o vývoji klimatu v hlavním městě. V příměstských oblastech Prahy bylo takových dní průměrně 14. V posledních letech počet těchto dnů v obou oblastech roste.

V letech 2011–2023 bylo takových dní v centru Prahy v průměru už 22. Nejvíce, 36, jich bylo zaznamenáno v roce 2015. Zatímco v letech 1991–2020 byla průměrná délka horké vlny 5 dnů, v roce 2015 trvala horká vlna 13 dnů.
Kromě parných dní, zažíváme v Praze častěji i horké noci. Počet tzv. tropických nocí (takových, ve kterých teplota vzduchu neklesne pod 20 °C za noc) umocňuje právě výše popsané působení tepelného ostrova města. Do roku 2000 se tropické noci objevovaly jen výjimečně. Po tomto roce došlo v centrum města k jejich silnému nárůstu.

V posledních 10 letech se v Praze vyskytovaly tropické noci v průměru šestkrát za rok, v již zmiňovaném parném roce 2015 jich v Klementinu naměřili dokonce 25.
Oblasti Prahy nejzranitelnější k vlnám extrémních teplot a vytváření městských tepelných ostrovů ukazuje mapa na webových stránkách Adaptace Praha.

Nyní hlavní město společně s Akademií věd České republiky pracuje také na pocitové mapě města tepelného komfortu v Praze. Podílet se na ní může každý, když na mapě označí místa, kde pociťuje v letních dnech největší horko. Získaná data poslouží odborníkům pro další výzkum i lepší adaptaci města na klimatické změny. Pomohou například určit, na kterých místech by bylo příhodné vysadit zeleň, vytvořit stinná místa nebo jinak upravit veřejná prostranství.

Jak zvládnout horké dny a noci?

Ve spojení s horkým dnem způsobuje tropická noc nadměrné vyhřátí budov, což se podepisuje na zhoršené kvalitě našeho spánku, schopnosti regenerace i celkovém zdravotním stavu.
Nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou během vln letních veder senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé s chronickými nemocemi, ale i ti, kteří pracují nebo sportují venku. Zkolabovat v horku mohou z důvodu dehydratace a přehřátí i mladí a zdraví lidé, připomíná lékařka Marie Bourne.

Důležité je podle Bourne se na vedra připravit - především sledovat předpovědi počasí a podle nich upravit svůj denní režim, připravit si zásobu léků nebo omezit zbytečné cesty mezi 11. a 18. hodinou. Nejvhodnější je v horku pít obyčejnou vodu, neslazené čaje nebo zředěné ovocné šťávy a jíst „lehčí“ jídla jako jsou saláty, ovoce, zelenina nebo pokrmy ve středomořském stylu.
Za tropických dní je vhodnější otevírat okna jen brzy ráno nebo v noci, kdy je venku chladněji. Přes den je lepší mít okna zavřená a zatáhnuté závěsy nebo žaluzie, aby se zabránilo pronikání tepla dovnitř. Rychlým a účinným osvěžením během dne může být vlažná sprcha.

Kromě předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přináší monitoring a předpověď rizika horkých vln nově také webové stránky Ústavu výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe. Zveřejňované mapy ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů.
Předpovědi blížících se vln veder lze sledovat také například prostřednictvím webu Agrorisk.cz. Ten už několik let varuje před riziky počasí především zemědělce, nyní nově zveřejňují i míru teplotního stresu pro člověka.

Srážky a sucho

Během dnů s nadprůměrně teplým počasím se zvyšuje i výpar, což může vést také k intenzivnějším suchům.
Centrum hlavního města patří v rámci celé republiky k nejsušším oblastem. Srážek spadne ve středu Prahy jen mezi 450–500 mm za rok, podobně jako například na Žatecku nebo Znojemsku.

Srážky se v Praze v dlouhodobém horizontu příliš nemění. K výskytu sucha ale přispívají změny v rozložení srážek. Častěji se totiž vyskytuje období, ve kterém se střídají vydatné lijáky s déletrvajícími obdobími bez deště. Stále větší vliv na vznik sucha má právě i vyšší teplota vzduchu, která způsobuje vyšší výpar. Proto se i v letech s normálními srážkami může stále častěji objevovat půdní sucho.

Vyšší teploty mohou zároveň vést také k akumulaci většího množství vodních par v atmosféře a vytvářet tak příhodnější podmínky pro vznik intenzivních srážek, nebo dokonce přívalových lijáků a povodní.

Během přívalových srážek spadne během velmi krátké doby velké množství vody. Nejintenzivnější srážky nastávají během letního období. Při průměrném vytrvalém hodinovém letním dešti spadne okolo 20–25 mm srážek, rekordní hodnoty mohou dosáhnout 36,5 mm až 66,2 mm srážek, připomínají autoři dokumentu. Maximální hodnota 66,2 mm byla zaznamenána loni v září.

Zimy v Praze

Teplejší jsou i zimy. V centru Prahy bylo mrazových dnů mezi lety 1991 a 2020 v průměru 64 za rok, v příměstských částech 88 dnů. Poslední roky 2011–2023 znamenaly mnoho teplých zim, kdy byl počet mrazových dnů byl jen okolo 50 za rok. A takové zimy mají být podle očekávání klimatologů v budoucnosti stále častější.

Jelikož je v zimě tepleji, místo sněžení tu častěji prší. A ani příležitostný sníh se dlouho neudrží a brzy odtává. „V Praze – Klementinu byl v období 1961–1990 průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou 3 cm a více zhruba 19, v letech 1991–2020 to už bylo jen osm dnů,“ uvádí dokument o vývoji klimatu. Do budoucna klimatologové očekávají zasněženou Prahu ještě vzácnější.

Pohled do Budoucna

Dlouhodobé projekce do budoucna obecně předpokládají především další nárůst teplot vzduchu. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře bude v polovině století v centru Prahy tepleji o zhruba 2 °C a ke konci století asi o 3 °C oproti období 1981–2010.

Počet tropických dnů může být v budoucnu až trojnásobný. Tropických nocí můžeme zažívat až okolo 30 za rok. Mrazových dnů (kdy minimální teplota klesne pod teplotu 0 °C) do konce století naopak ubude asi na polovinu současného počtu, píše se v závěru dokumentu Vývoj klimatu na území hl. města Prahy.

Autorka: Zdeňka Vítková

Zdroje:

Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. a doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D.: Vývoj klimatu na území hl. města Prahy – současnost a projekce do budoucnosti, Hlavní město Praha, 2024.
Celé znění pdf dokumentu naleznete ZDE.

ČHMÚ: Co víme o tepelném ostrovu města Prahy.
Celé znění pdf dokumentu naleznete ZDE.