Život ve městě - život v pohybu

Život ve městě to je neustálý pohyb. Auta, autobusy, metro, tramvaje, pěší i cyklisté. Liší se jejich rychlost, směr a vzdálenost, na jakou se pohybují. Zájem všech ale je, aby byla jejich doprava  bezpečná, plynulá a každý se včas dostal do svého cíle.

Nejčastěji využívané způsoby dopravy tvoří do velké míry samotnou atmosféru města i se podílí na spokojenosti jeho obyvatel a návštěvníků.

Doprava ve městě, její intenzita a charakter přitom není něco, co by ve městě jen pasivně existovalo. Její podobu přímo ovlivňuje rozhodování města, jeho politika, plánování nebo regulace.

Jsou to právě města, včetně Prahy, která rozhodují o své dopravní infrastruktuře, dotují provoz veřejné dopravy, určují, kde je možné jezdit autem a jakou rychlostí, a kam by naopak auta jezdit neměla. Vzniklý dopravní systém má zpětně vliv na to, kam, jak často, ale hlavně jakým dopravním prostředkem se lidé po městě pohybují.

Platí, že v ulicích přibývá cestujících v tom typu dopravy, který město podporuje a dělá atraktivnější. Když se rozšíří síť tramvajových linek a metra, zvýší se podíl cestujících v hromadné dopravě. Jestliže se zvýší cena za parkování na ulicích, méně lidí přijede do centra autem. Když se zlepší rozhledy na přechodech pro chodce, stane se město přívětivějším pro pěší.

Jak v současnosti vypadá doprava v Praze?  

Dopravní systém Prahy obslouží každý den asi 1,8 mil. obyvatel a návštěvníků města. Převažují cesty uvnitř města (84 %), roste však i podíl vnějších cest (v současnosti 15 %).

V Praze a jeho okolí doprava automobily nadále narůstá. Hlavní město podle provedené analýzy vyniká vysokým stupněm automobilizace. Na 1000 obyvatel tu připadá 584 vozidel, což Prahu řadí na přední místa mezi srovnatelnými evropskými městy. V automobilech sedí v průměru 1,3 osoby.

Automobilová doprava s sebou přináší problémy jak s emisní zátěží, tak se zvětšujícími se nároky na prostor. S tím, jak se počet vozidel i jejich rozměry zvětšují, rostou jejich prostorové nároky na silnice i parkování. Kvůli vznikajícím dopravním zácpám na silnicích se zhoršuje i spolehlivost provozu veřejné dopravy.

Praha mezi městy v Evropě vyniká ale také vysokým podílem veřejné dopravy a její nízkou cenou. Veřejná doprava umožňuje s relativně nízkými náklady i nároky na prostor přepravovat velké množství osob, přispívá k čistšímu ovzduší i nižší uhlíkové stopě.

Každoročně přepraví síť PID 1,3 miliardy cestujících. Podíl metra, tramvají a autobusů je podobný (okolo 30 %), železnici využívá asi 5 % cestujících.

Hlavní město naopak zaostává v podílu cyklistiky. Horší je i prostupnost jednotlivých typů dopravy mezi sebou, například prostřednictvím záchytných parkovišť u stanic veřejné dopravy. Méně se v Praze využívají i moderní způsoby dopravy, jako jsou sdílená jízdní kola a automobily nebo alternativní pohony.

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí (P+)

Základním koncepčním dokumentem hlavního města pro oblast dopravy a její infrastruktury je Plán udržitelné mobility Prahy a okolí (P+) z roku 2019. To v něm se řeší organizace automobilové, veřejné i bezmotorové dopravy tak, aby se z metropole často nestávala „dopravně kolabující džungle“.

Plán udržitelné dopravy chce využít přednosti každého z druhů dopravy. Zdůrazňuje a chce posílit jejich provázanost. Zabývá se dopravou automobilovou, veřejnou, pěší, cyklistickou i zásobováním.

Každý způsob má své přednosti i slabiny. Praha se ve svém Plánu mobility zavázala zajistit dopravu obyvatel a přepravu zboží tak, aby všechny způsoby pohybu po městě fungovaly v souladu. Aby se navzájem zbytečně neomezovaly a řídily se potřebami lidí, kteří ve městě a jeho okolí žijí.

Plán udržitelné mobility je  vypracováván nejen pro území Prahy, ale i pro tzv. metropolitní oblast – část Středočeského kraje v blízkosti hlavního města.

Jeho záměrem je rozvíjet dopravní systém a území města takovým způsobem, aby se lidé mohli bezpečně, snadno a pohodlně pohybovat na území pražské aglomerace a přitom je doprava nezatěžovala hlukem ani znečištěním ovzduší, zabírala co nejméně veřejného prostoru a byla co nejméně závislá na fosilních palivech. Město se má rozvíjet směrem k tzv. “městu krátkých vzdáleností”, tedy podporovat výstavbu na území hlavního města, spíše než v jeho zázemí.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený City of Prague (@cityofprague)

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí definuje zásady pro dopravní politiku města. Jsou jimi:

• Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
• Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
• Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
• Nová propojení pro různé druhy dopravy
• Podpora chůze a dopravní cyklistiky
• Optimalizace zásobování města
• Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé skupiny obyvatel
• Zlepšení kvality veřejných prostranství
• Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
• Snížení prostorových nároků dopravy
• Snížení dopravní nehodovosti
• Finanční udržitelnost dopravního systému
• Procesní podpora udržitelné mobility a efektivní správy města
• Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
• Ekonomický rozvoj města

Plán udržitelné mobility splňuje parametry evropského plánu udržitelné mobility (Sustainable Urban Mobility Plan – SUMP) a v oblasti dopravy rozpracovává a do praxe přivádí Strategický plán hl. m. Prahy, Program zlepšování kvality ovzduší 2020+ i klimatické závazky města.

Nový Akční plán 2024 - 2026 Plánu udržitelné mobility

• Radní Prahy letos schválili zásadní dokument Akční plán 2024–2026 Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí. Jestliže Plán udržitelné mobility udává městu směr, jakým se má dopravní politika vPraze ubírat, akční plán je jakýsi jeho „jízdní řád“, podle kterého se má v nadcházejících letech rozvoj dopravy hlavního města řídit.

Akční plán obsahuje seznam úkolů, harmonogramy a rozpočty na opatření, která mají v dohledné době zlepšit nabídku dopravních služeb v Praze i jejím okolí. A současně snížit negativní dopady z dopravy na život lidí ve městě.

Je v něm kladen důraz především na rozvoj kolejové dopravy, lepší řízení provozu i propojení dopravního plánování. Veřejná doprava se má stát pro obyvatele a návštěvníky Prahy atraktivnější díky autobusům s vyšší kapacitou a častějším na sebe navázaným spojům. Opravy chodníků a odstranění bariér ve veřejném prostoru mají zlepšit podmínky chodcům. Díky podpoře dopravních prostředků poháněných elektřinou klesne množství jak znečišťující látek v ovzduší, tak emise skleníkových plynů.

Kromě rozšiřování sítě a služeb veřejné dopravy a úprav veřejného prostoru obsahuje nový akční plán také deset podpůrných opatření. Ta mají narovnat ceny v dopravě, zvýšit rychlost realizace navržených projektů nebo zlepšit komunikaci mezi Pražským magistrátem a městskými částmi, spolupracujícími organizacemi i veřejností.

Patří mezi ně například lepší nastavení podmínek parkování v systému zón placeného stání, cílený  a efektivní sběr dat o uživatelích a infrastruktuře nebo průběžná úprava cen všech dopravních služeb.

Jaké jsou priority Prahy pro dopravu do roku 2026?

• Největší investicí následujících let je pro Prahu nová linka metra D. V první fázi realizovaná se čtyřmi novými stanicemi.
• V Praze má vzniknout sedm nových úseků tramvajových tratí - na Václavském náměstí, v Počernické, na Pankrác, u Muzea, mezi Kobylisy a Sídlištěm Bohnice, Libuší a Novými Dvory i Malovankou a Strahovem.
• Nová pravidla parkování, přísnější nastavení podmínek pro dopravce zboží i kontrola a vymáhání pokut za dopravní přestupky by měla omezit parkování na chodnících a přechodech.
• Odstraňování bariér ve veřejném prostoru a na zastávkách veřejné hromadné dopravy má usnadnit pohyb po městě nejen lidem s hendikepem. V šesti stanicích metra přibudou nové výtahy.
• V hromadné dopravě budou častější bezemisní bateriové trolejbusy, hybridní autobusy a elektrobusy.
• Otevření Dvoreckého mostu nabídne cestujícím v hromadné dopravě, pěším a cyklistům nové spojení mezi vltavskými břehy.
• Hlavní město bude finančně podporovat projekty městských částí motivující obyvatele k pohybu pěšky nebo na kole. V plánu je rozšíření sítě cyklostezek a zlepšení podmínek pro pohyb cyklistů v centru i na okraji města.
• Lidem žijícím v okrajových částech města má nabídnout alternativu k dopravě automobilem železnice. Příměstské linky mají být obsluhovány vlaky s více vagóny a postupně se mají zkrátit i intervaly vlakových spojů.
• V budoucích dvou letech se zahájí nebo připraví rekonstrukce devíti mostů – je mezi nimi i Libeňský most, most 5. května či most Legií. Připraví se generální rekonstrukce Strahovského tunelu a dalších částí infrastruktury. Dokončena už byla rekonstrukce Barrandovského mostu. Rekonstrukce čeká i část Jižní spojky a Průmyslového polookruhu. Začne výstavba Hostivařské spojky, která odkloní tranzitní dopravu z dotčených rezidenčních čtvrtí.

Jaké čekají Prahu v blízké době investice do dopravy?

• Doprava je nejnákladnější položkou rozpočtu hlavního města Prahy. Pravidelně tvoří 35 až 40 % jeho výdajů. Přesto je stále do čeho investovat.
• Největší část investic pro roky 2025 a 2026 je v akčním plánu vyhrazena pro rozvoj veřejné dopravy - celkem 25 mld. Kč (tj. 71 % investic akčního plánu). Z toho půjde 19,3 mld. Kč na výstavbu linky metra D. Dalších 5,6 mld. Kč je určeno na další rozvoj veřejné dopravy - například rozšíření sítě tramvajových tratí o 7 nových úseků, zvýšení kapacity na lince metra C automatickým provozem (bez strojvedoucího), bezbariérové vstupy do stanic metra nebo výměnu autobusů se spalovacím motorem za bateriové vozy.
• Další investice ve výši 6 mld. Kč (17 % investic) budou směřovat do rekonstrukcí stávající dopravní infrastruktury, do neodkladných rekonstrukcí mostů, tunelů a silnic. Do rozvoje zlepšování sítě cest pro pěší a cyklisty bude směřovat 750 mil. Kč (2 %). Na rozvoj silniční infrastruktury včetně přípravy akcí, jejichž realizace se neobejde bez financování státu, bude směřovat 1,7 mld. Kč (5 %). Další 1,2 mld. Kč půjdou na dostavbu Dvoreckého mostu a zahájení výstavby Terminálu Smíchov (4 %).
• Realizace nebo příprava mnoha z plánovaných opatření bude sice zahájena do roku 2026, dokončovat se ale bude později, v některých případech až po roce 2030. Příkladem je kromě prvního úseku linky metra D také Terminál Smíchov nebo rekonstrukce Hlávkova mostu.

Zdroje:

• https://poladprahu.cz
• Akční plán 2024–2026 Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí dostupný zde, jednotlivá opatření zde.
• https://praha.eu/plan-udrzitelne-mobility

 Zpracovala: Zdeňka Vítková