Často kladené otázky

Pokrytí nákladů aktivit Klimatického plánu bude zajištěno kombinací prostředků z městského rozpočtu a externích zdrojů. Magistrát hl. m. Prahy má ambici každoročně pro tyto účely vyčlenit částku v odhadované výši 1 až 1,5 miliardy ročně. Smyslem zapojení Prahy do dotačních programů a důkladná rešerše dalších možností externího financování je naprosto klíčovým předpokladem úspěšného naplňování Klimatického plánu. Zejména v době světové pandemie COVID-19, kdy je městský rozpočet podroben nevídané zátěži, není cílem vedení města jakkoliv ochromit jeho normální chod. Agenda Klimatického plánu je předvídaná, čemuž jsou uzpůsobeny i mechanismy fungování. Také je důležité si uvědomit přínosy, které realizace dílčích aktivit umožní z hlediska energetických úspor a jejich návratnosti.

Docílit klimatické neutrality do roku 2050 se nám podaří díky ucelené strategické koncepci, která reaguje na nejnovější výzvy v oblasti změny klimatu. Na jejím základě vznikl komplex opatření, jež je rozdělen do čtyř hlavních sektorů - udržitelná energetika a budovy, cirkulární ekonomika, udržitelná mobilita a oblast adaptačních opatření. Každý z těchto čtyř nosných pilířů se orientuje na jinou problematiku, počínaje dodávkami energie a hlídáním uhlíkové stopy, přes vlastní udržitelná opatření v oblasti mobility, zvýšení povědomí veřejnosti o možnostech recyklace až po revitalizaci městské zeleně. Ambicí Prahy je stát se ekologicky přátelskou metropolí a atraktivním místem pro život.

Plnění Klimatického plánu i realizace dílčích projektů budou monitorovány dle předem stanoveného harmonogramu, a vyhodnocovány na základě předem stanovených objektivních kritérií. Veřejnost bude mít možnost dohledat veškeré aktuální informace i stav jednotlivých projektů prostřednictvím internetových stránek. Hlavním záměrem je monitoring dopadů, která jednotlivá opatření mají po jejich realizaci, a jak fungují. Cílem je identifikovat kritická místa, a zajistit, aby se v případě návazných projektů již znovu neopakovaly. Díky tomu bude možné nabyté zkušenosti sdílet se všemi zapojenými subjekty i širokou veřejností.

V Praze panoval v uplynulých letech neutěšený stav, typický vyvíjením tlaku na externí subjekty, aby čerpaly prostředky z Inovačního fondu a realizovaly své vlastní projekty. Namísto toho byl nyní zvolen komplexní přístup, iniciovaný a zastřešovaný Magistrátem hl. m. Prahy. V rámci Evropské unie se nejedná o přelomový projekt – tvorba energetických týmů v rámci lokální samosprávy a úzká spolupráce s vědeckými institucemi je standardem regionální politiky 21. století. Praha se, i s ohledem na přijetí evropského závazku snižování emisí CO2, nyní rozhodla pro realizaci. Motivací je především kontinuální zvyšování úrovně kvality života na území města. Cílem opatření je zásadní energetická úspora, díky čemuž bude možné i snižovat životní náklady obyvatel Prahy. V neposlední řadě je Klimatický plán nutnou strategií z hlediska naplňování cílů vytyčených programem Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu (https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs).

Praha není jediným městem, které si přeje snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Stejný závazek již v minulosti přijala řada dalších měst. Jedná se o více než dvě desítky dalších světových metropolí jako je Amsterdam, Londýn, Kodaň, Helsinky, Stockholm, New York, San Francisco, Washington D.C. a další. Ambicí metropole je navázat partnerství s těmito městy, která obdobnou strategii již implementují. Zároveň Praha usiluje o neformální setkávání, které je již dopředu sjednáno s Berlínem, další schůzky jsou naplánovány s Kodaní nebo Londýnem. Druhým aspektem kooperace je navázání strategického partnerství s globálními korporacemi jako jsou společnosti Vodafone, Nestlé, ING a jiné, které mohou některé opatření implementovat do vlastní zelenější výroby.

Rozhodně si přejeme zachovat ucelenou podobu Prahy tak, jak ji známe. Historické jádro o rozloze 866 hektarů je již více než čtvrt století zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Proto trváme na tvorbě a přijetí pouze takových opatření, jež budou v souladu s městským reliéfem a žádným způsobem nenaruší architektonický ráz budov. Jakékoliv kroky budou vždy pečlivě konzultovány s památkáři, architekty a dalšími experty.

Využitím vlastních primárních energetických zdrojů, rozsáhlými úsporami tepla a elektřiny nebo přechodem na obnovitelné zdroje se může hlavní město vymanit ze závislosti na externích dodavatelích energie. Přestože je tato vize ambiciózní, budou z ní profitovat zejména občané metropole, jež budou mít možnost rozhodnout o podobě jimi využívaného energetického mixu a v budoucnu navíc pocítí finanční úsporu na vlastní kůži. Ať už jde o zateplovací systémy a instalaci nových oken nebo příležitost pro zakládání zelených střech, tyto a další projekty dokážou snížit souhrnné spotřeby energie v rámci tohoto sektoru o téměř 10 %, čemuž by odpovídalo snížení uhlíkové stopy řádově o přibližně 0,5 mil. tun ročně. A takové vyhlídky za to přece stojí.

Oblast mobility je v Praze hlavním producentem znečišťujících látek. Řeč není pouze o CO2, ale také o polétavém prachu, jenž obsahuje oxidy dusíku, aromatické uhlovodíky a další látky, které výrazně přispívají ke znečištění ovzduší. Jsme si na druhou stranu vědomi, že pohodlná přeprava obyvatel po hlavním městě je nezbytně nutná. Proto plánujeme udělat trvalé změny také ve veřejné dopravě. Ačkoliv již nyní dokážeme přepravit 3,5 milionu cestujících za den, kapacitu, atraktivitu i dostupnost MHD ještě podstatně navýšíme. V dohledné době dojde k výměně vozového parku za nízkoemisní vozidla. Zároveň budeme po vzoru Kodaně, Londýna nebo Vídně budovat infrastrukturu cyklostezek, abychom zvýšili popularitu bezemisní dopravy. Přejeme si nalákat na pravidelnou cestu do práce pomocí bicyklu v letních měsících až 7 % Pražanů. Vývoj ale směřuje také k elektromobilitě, v rámci které je nutné dostatečně pokrýt hlavní město nabíjecími stanicemi.

Cirkulární ekonomika má k lidem nejblíže, a to je její hlavní výhoda. Odpady produkuje každý z nás, každý den. Ačkoliv nejlepší odpad je ten, co vůbec nevznikne, snaha jednotlivce může výrazným způsobem přispět k postupné změně myšlení u větší části obyvatel. Slovy klasika malý krok pro jednotlivce může v budoucnu představovat ekologický skok pro lidstvo jako celek. Pokud budeme k recyklaci přistupovat zodpovědně, planeta nám za to poděkuje. Cirkulární ekonomika však není jenom o odpadech a třídění, její principy jsou daleko rozsáhlejší. Před tím, než něco vyhodím, je důležité se zamyslet, jestli to nejde náhodou opravit, vyměnit či darovat. A když už se rozhodnu pořídit něco nového, můžu například zvážit, zda nekoupit věci z druhé ruky, čímž šetřím jak peněženku, tak přírodu. V přírodě neexistuje odpad. Inspirujme se jejím koloběhem také a změňme způsob našeho myšlení a života dřív, než bude pozdě.

Praha se zavázala vysadit během let 2018 až 2026 milion stromů. Cílem projektu není bezmyšlenkovitě sázet po celém městě nové dřeviny na úkor těch starších. Po dohodě s odborníky umisťujeme zeleň tam, kde to má smysl. Některé stromy se zkrátka do města nehodí, a i u těch, které ano, je nutno volit, kde mohou prospívat nejlépe. Záměry výsadeb stromů, způsoby jejich následné péče a péče o stávající stromy musí být vždy v souladu s Akčním plánem výsadby stromů v Praze, se Standardy péče o stromořadí, které vznikají pod hlavičkou Implementačního plánu na IPR Praha, se Standardy hospodaření s dešťovou vodou, a dalšími relevantními metodikami hlavního města Prahy. Neznamená to tedy ani to, že bychom zanevřeli na starší stromy. Občany chceme motivovat k péči o zeleň v okolí bydliště. Nemocné nebo poškozené stromy musí někdy být s ohledem na závěry dendrologického posudku pokáceny, aby samovolným pádem neohrozily občany nebo nezpůsobily jiné škody. Takový je koloběh života.

Veškeré nové adaptační kroky stojí na promyšleném monitoringu, na jehož základě vytváří pomocné nástroje k nalezení co možná nejlepšího řešení. Stejným způsobem chceme přistupovat k územnímu plánování a veřejným zakázkám, u nichž dojde k sjednocení veškerých technických požadavků. Jsou to právě soukromé subjekty a stavební firmy, které by už během plánování měly myslet na naplňování pražské adaptační strategie. Proto budeme k jakýmkoliv novým tendrům přistupovat zodpovědněji a obezřetněji. Nemělo by být cílem stavět, budovat a tvořit za co možná nejnižší cenu, ale dbát především na smysluplnost a kvalitu odvedené práce, jež by měla být v souladu s novou pražskou vizí.