Cirkulární
ekonomika

Ilustrační obrázek

„Produkce odpadu v pražských domácnostech a firmách, se každoročně zvyšuje. Chceme tento trend zvrátit, díky konceptu cirkulární ekonomiky. Naší vizí je město, kde jsou odpady měněny na zdroje a kde se zaměřujeme na to, jak odpadům předcházet a následně je využívat na maximum.“
FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Odpady mají velký potenciál – ať už pro opětovné využití, recyklaci či pro naplňování cílů ochrany životního prostředí. Každý z nás je jejich producentem. S tím pracuje tzv. cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství. Základní myšlenkou je vznik odpadů minimalizovat a když už odpady vzniknou, tak je přeměnit na zdroje. Inspirací pro město mohou být přírodní procesy. V přírodě neexistuje odpad – veškeré suroviny kolují v nekonečných cyklech, bez ztráty na kvalitě.

Graf: Představení principu cirkulární ekonomiky (ve srovnání se současnou lineární ekonomikou) Infografika 1 Infografika 1

Praha se řadí mezi pionýry cirkulární ekonomiky v regionu i mezi evropskými metropolemi. Praha již nyní má vizi, jak být cirkulární město a od roku 2019 vznikla celá řada systematických opatření a projektů. Momentálně jako jedno z prvních měst na světě Praha iniciuje vznik Cirkulární strategie 2030, kterou podporují i Evropská unie a Organizace spojených národů.

Je ale nutné, aby cirkulární ekonomiku přijali za svou sami obyvatelé. Navrhovaná opatření proto mají hlavně vytvořit příznivé podmínky pro občany, aby se každý mohl zapojit.  

Praha se může pyšnit celou řadou projektů, které se povedly zavést – od sběru kuchyňských bioodpadů od obyvatel jako první město v ČR a přípravu stavby bioplynové stanice, přes REUSE pointy na sběrných dvorech až po stavbu moderní dotřiďovací linky na plastové a jiné obaly.

Ač ve svém důsledku projekty směřují ke snižování produkce CO2, hlavním cílem je zlepšení kvality života ve městě.  V neposlední řadě tyto aktivity přispívají k tvorbě pracovních míst i otevírání nových obchodních příležitostí. Cirkulární ekonomika tak může přispět ke zrychlení hospodářského růstu a zároveň podpořit politiku ochrany životního prostředí.

Jaké jsme si v oblasti cirkulární ekonomiky vytyčili hlavní cíle?

„Cirkulární ekonomika není jen o odpadech a třídění – nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. A když už nějaký odpad vznikne, měli bychom se snažit udržet suroviny v oběhu co nejdéle, bez ztráty na kvalitě. Je to způsob přemýšlení a života, změna převládající mentality. Pojďme tedy společně konzumovat méně a lépe.“
FotoVojtěch Vosecký, vedoucí pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku

Předpokladem úspěchu cirkulární ekonomiky je uvědomění si změn, kterými společnost prochází. Mnohdy se stává, že se o cirkulární ekonomice mluví hlavně v souvislosti s tříděním a recyklací odpadu. Její záběr se tím ale nevyčerpává. Usilujeme nejen o změnu toho, co děláme, ale především o změnu toho, jak o našich životech přemýšlíme.

Základní principy cirkulární ekonomiky jsou přitom velmi jednoduché – minimalizovat produkci odpadu a počínat si tak, abychom suroviny udrželi v oběhu co nejdéle. Nic více, nic méně. Přeci jen v přírodě také prakticky žádný odpad neexistuje. Nedostatečná duchaplnost při objevování způsobů, jak by pro nás odpady mohly být nadále užitečné, je produktem života v lidské společnosti. Následná devastace životního prostředí je přitom pouze jedním z mnoha negativních průvodních jevů, které s tím jdou ruku v ruce.

Mantrou cirkulární ekonomiky je tudíž předcházení vzniku odpadů a jejich udržení na území hlavního města či v jeho nejbližším okolí, což slibuje další možnosti opětovného využití. Vzpomeňme několik trendů – zaprvé, produkce množství komunálního opadu rok za rokem narůstá. Míra třídění komunálního odpadu s tímto nárůstem prozatím nedrží krok, pohybuje se kolem 31 procent, což je velmi vzdálené proklamovanému cíli 65 procent v roce 2030. Z odpadového zákona přitom jasně vyplývá, kdo za tuto agendu nese zodpovědnost – je to Magistrát hl. m. Prahy.

S tímto vším na paměti se nám podařilo formulovat klíčovou čtveřici ambicí, které plánujeme do roku 2030 prosazovat. Jde o následující:

 

Seznam konkrétních opatření

Ve světle výše uvedeného doporučuje Komise orgánům hl. m. Prahy realizovat následující konkrétní opatření, která pomohou využít co nejvíce surovin a energie obsažených ve výrobcích a tím snížit uhlíkovou stopu města; tam, kde je to možné, jsou současně vyčísleny náklady a očekávané přínosy. Praha tak zároveň naplní své zákonné povinnosti vyplývající z připravované nové odpadové legislativy. Především do roku 2030 o polovinu snížit množství směsného (zbytkového) komunálního odpadu a zvýšit třídění odpadu z domácností a od živnostníků na 65 %.

  • Vytvořit Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku a zajistit její kontinuální implementaci: Po vzoru evropských měst zadala Rada města přípravu strategie cirkulární ekonomiky, která má hledat další možnosti předcházení zbytečným ztrátám surovin a energií ve veškeré hospodářské činnosti např. ve stavebnictví, správě lesů a zemědělských pozemků, vodních zdrojů či odpadovém hospodářství. Využití všech dostupných příležitostí by mohlo přinést snížení celkových CO2 emisí města o 2,5 – 5%.
  • Méně odpadu z úřadu a městem podporovaných akcí: Praha přijala pravidla, která omezí používání jednorázových obalů a výrobků při městem pořádaných či městem podpořených akcích. Postupně bude rozšiřovat odpovědné zadávání veřejných zakázek do dalších oblastí.
  • Z bioodpadu bioplyn pro pohon aut: Praha plánuje rozšíření pilotního projektu49 ke třídění bioodpadu „nerostlinného“ původu (Praha 5, 6 a 7) na celé území města. Pro jeho smysluplné zpracování podporuje vybudování nové bioplynové stanice. Z 50 tisíc tun shromážděného biologicky rozložitelného odpadu vyrobí 5 mil. m3 biometanu ročně, který bude vtláčen do sítě zemního plynu. Odpad z bioplynové stanice - digestát - může být po úpravě využit jako organické hnojivo. Další biometan Praha získává z čistírenských kalů, které produkuje Ústřední čistírna odpadních vod Praha. Po dokončení projektu intenzifikace, navýšení kapacity a instalace efektivnějších technologií se jeho produkce mírně navýší a bude z části vtláčena do zemního plynu (dnes je využívána výhradně energeticky). Biometan získaný z bioodpadu a z čistírenských kalů se stane součástí zemního plynu, obnovitelná energie tak nahradí část energie z fosilních zdrojů. Zemní plyn s příměsí biometanu bude využíván pro pohon vozidel v Praze, např. vozového parku Pražských služeb.
  • Zavést multikomoditní třídění plastů, kovů a nápojových kartonů: Po vyhodnocení výsledků pilotního projektu z MČ Štěrboholy bude rozšířen společný sběr plastů, kovů a nápojových kartonů do jedné nádoby i na další MČ města. Zvýší se tím množství i kvalita vytříděných složek, sníží se náklady na svoz, odebrání části nádob uvolní prostor v ulicích. Podmínkou zavedení společného sběru je zahájení provozu nové třídící linky v Chrášťanech u Prahy.
  • Přesunout většinu třídění z ulic do v domovních dvorů (door to door): Rozšíření pilotních projektů přesunu třídění do menších nádob v domovních dvorech a vnitroblocích povede ke zvýšení recyklace, uvolní část veřejného prostoru a omezí nepořádek vznikající kolem kontejnerových stanovišť.
  • Vybudovat moderní dotřiďovací linku na plasty, kovy a nápojové kartony: Dotřiďovací linka, která bude v roce 2022 postavena v Chrášťanech umožní kvalitní dotřídění plastů, železných a neželezných kovů i nápojových kartonů. Zařízení umožní městu kontrolu nad recyklací problematického materiálu (plastů).
  • Podporovat „druhý život“ nábytku a dalších výrobků: Praha mění dva sběrné dvory na RE USE dvory, kde lidé budou mít možnost věci ponechat v neporušeném stavu tak, aby našly další využití. Dále se plánuje i výstavba centrálního RE USE centra, které bude mít značný edukativní, inspirativní a environmentální přesah. Jedná se o prostor pro inovativní projekty udržitelného charakteru, které budou tvořeny participativní cestou.
  • Zavést cirkulární principy v pražském stavebním a demoličním sektoru: Klíčovým nástrojem pro snižování skleníkových plynů města mimo energetický mix je změna stavebních a demoličních principů. Pro dodržení klimatického závazku Prahy bude nutné vytvořit strategii, pravidla a projekty, které uplatní principy cirkulární ekonomiky do způsobů nové výstavby, demolic a rekonstrukcí v Praze.
  • Založit platformu Cirkulární Praha: Cílem platformy je zapojit firmy a využít jejich potenciálu a dobrovolných aktivit k přechodu Prahy na cirkulární ekonomiku.
  • Zavést ekologické a cirkulární zadávání veřejných zakázek: Zadávání veřejných zakázek je velmi důležitým nástrojem k přechodu na nízkouhlíkové a cirkulární město. Praha by měla jít příkladem v aplikaci cirkulární ekonomiky do svých interních procesů. Město by tak mohlo do zadávacích dokumentů na městské zakázky vkládat efektivní zvýhodnění služeb, produktů a řešení, které zohledňují principy cirkulární ekonomiky.
  • Tvorba personálních kapacit pro cirkulární ekonomiku ve strukturách MHMP: Město je limitováno absencí odborníka, který by jednoznačně koordinoval témata a vyhodnocoval cirkulární projekty napříč jednotlivými organizačními složkami města. Z tohoto důvodu je kritické vytvořit potřebné personální rezervy na MHMP s příslušnými kompetencemi pro kontinuální zavádění cirkulární ekonomiky do chodu města.
  1. Účinně předcházet vzniku odpadů u obyvatel i napříč sektory.
  2. Třídit, recyklovat a znovu využívat maximální množství odpadu, pokud možno v místě jeho vzniku.
  3. Zavádět principy cirkulární ekonomiky do stavebního, vodohospodářského a zemědělského sektoru.
  4. Spolupracovat se státem, průmyslem, experty a veřejností.

Jakými projekty chceme avizovaných cílů dosáhnout?

Předkládaný seznam navrhovaných opatření se na první pohled může zdát poněkud rozmanitý. Přesto jím sledujeme určitou jednotící linku – všechna z nich se totiž pokoušejí nacházet dodatečný smysl v opětovném využití odpadů a argumentů, proč je právě tato cesta správná. Některá z nich budou mít bezpochyby ryze praktický dopad, na druhou stranu chceme samozřejmě také působit do jisté míry edukativně. Jsou to dvě strany jedné mince – a upřednostněním pouze jedné z nich riskujeme, že se mineme cílem. Z hlediska úplného obejmutí principů cirkulární ekonomiky považujeme za klíčové především následující projekty.

Strategie pro cirkulární Prahu

„Strategie pro cirkulární Prahu zohledňuje nejnovější trendy, které se v oblasti cirkulární ekonomiky odehrávají. Praha sice některé projekty již spustila, nicméně díky tomuto dokumentu k nim bude možné přistoupit uceleně a cílevědomě. To se například projeví v možnostech opětovného zpracování odpadů, jednak z hlediska jejich využití jako zdroje energie, ale také s cílem snížit nepořádek kolem sběrných stanovišť v ulicích.“
FotoMartin Bursík, předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima

Každý úspěšný záměr začíná již v momentě deklarace cílů, nastavení procesů a způsobů jejich efektivní kontroly. Přesně o to usilujeme při tvorbě Strategie pro cirkulární Prahu, která se má stát rezervoárem klíčových myšlenek a inspirací pro další implementaci dílčích projektů v oblasti cirkulární ekonomiky. I přesto, že odborná debata o cirkulární ekonomice nezačala včera, podobné procesy ve světových metropolích teprve začínají. Praha se tímto projektem řadí mezi skutečné pionýry, především s přihlédnutím k povaze specifického geopolitického regionu, jehož je součástí.

Práce na finalizaci Strategie pro cirkulární Prahu jsou již v plném proudu. Koordinaci přípravy zajišťuje Pražský inovační institut, z.ú., který ve spolupráci s pracovníky Magistrátu hl. m. Prahy, pražskými organizacemi, zástupci městských částí, univerzit, soukromé sféry i nevládních organizací    formuluje cíle, nástroje a opatření, jak co nejlépe implementovat principy cirkulární ekonomiky do každodenní reality města. Podle předběžného odhadu se v této oblasti skrývá potenciál snížit emise CO2 na území o 2,5 až celých 5 procent. To si nicméně vyžádá zásahy do všech segmentů hospodářského života města – právě v nich totiž musíme nacházet všemožné příležitosti pro maximalizaci úspor surovin i vyprodukovaných energií. Strategie se zaměří zejména na sektory odpadového hospodářství, stavebnictví, vodní hospodářství a zemědělství a potravinovou produkci. Strategie bude připravena k projednání Radou hl. m. Prahy na podzim 2021. Aktuální informace o průběhu přípravy i možnosti se zapojit najdete na Pražský inovační institut (prazskyinovacniinstitut.cz)

Graf: Podíly odpadů produkovaných na území hl. m. Prahy podle jejich původu, 2018 (MHMP, OCP) Infografika 2 Infografika 2 Graf: Vývoj produkce a nakládání s komunálním odpadem, 2008-2019 (v tis. t) Infografika 3 *V roce 2013 došlo ke změně metodiky

Z hlediska dopadů na životní prostředí, produkci odpadů a materiálovou spotřebu je nejdůležitější pražský stavební a demoliční sektor. V roce 2018 představoval odpad ze stavebnictví a demolic 78,3 procent veškerého vyprodukovaného odpadu na území Prahy. Je proto na bíle dni, že budeme muset nadále usilovat o uplatnění principů cirkulární ekonomiky v tomto specifickém segmentu hospodářské činnosti. V tomto ohledu se neobejdeme bez další strategické, koncepční a plánovací činnosti.

S tím souvisí i logika s níž by se do budoucna měly zadávat městské veřejné zakázky. Apel a motivace k dodržování cirkulárních principů by se měla stát jejich neodmyslitelnou součástí. Město tak každou utracenou korunou může volit mezi službami a produkty, které přispívají k ochraně životního prostředí i hledání úspor nežli pokračovat ve statutu quo.

Multikomoditní a door to door třídění odpadů

„Potřebujeme navýšit míru třídění odpadů o stovky tisíc tun během několika let. Proto budeme pracovat na systému sběru odpadu ode dveří ke dveřím, kde lidé budou mít možnost třídit více komodit od jedné nádoby. To se bude týkat zejména plastů, nápojových kartonů a kovů, do budoucna nabídneme lidem i třídění gastroodpadů přímo před barákem.“
FotoVojtěch Vosecký, vedoucí pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku

Čím blíže to totiž lidé mají k nádobám na třídění, tím více a lépe třídí. Sběr odpadu ode dveřím ke dveřím má však také další výhody – přesun nádob na třídění z venkovních stanovišť do vnitrobloků může znamenat uvolnění a zvelebení veřejného prostoru.  

Nemůžeme ale vnitrobloky a dvory zahrnout hromadou popelnic na každý typ odpadu. Z praktického hlediska je proto řešením tzv. multikomoditní třídění odpadů. Představte si to jednoduše – místo tradiční kontejnerů na plasty, nápojový karton a kovy budete svůj odpad vyhazovat pouze do jednoho. Odpadá tak nejen starost o to, zda zrovna krabice od mléka patří do plastu nebo papíru, ale také se značně limituje prostorová náročnost, díky čemuž mohou být uvolněny kapacity pro stromy, lavičky nebo nová parkovací místa. Předpokladem úspěchu takového systému je ovšem vyspělá technologie, která odpady po obyvatelích dotřídí.  

Graf: Hierarchie nakládání s odpady Infografika 4 Infografika 4

Praha proto plánuje investovat do dotřiďovací linky, která bude jednotlivé komodity schopna od sebe separovat. Na provozovatele takového řešení bylo již městem vypsáno výběrové řízení, a realizace se předpokládá ve druhé polovině roku 2022 v areálu stávající třídicí linky v Chrášťanech. Tato linka by měla být nástrojem pro multikomoditní třídění plastů, kovů a nápojových kartonů. Díky pokrokové technologii EddyCurrent zde bude docházet k dotřiďování železných i neželezných kovů, NIR čidla zase dokážou identifikovat plasty vhodné k recyklaci.

Graf: Vliv donáškové vzdálenosti na úroveň třídění Infografika 5 Infografika 5 Graf: Úroveň míry třídění podle systému sběru Infografika 6 Infografika 6 DtD = door to door, tj. umístění sběrových nádob do domovních dvorů; PAYT = Pay as you throw, tj. placení za svoz směsného komunálního odpadu podle skutečně vyprodukovaného množství; BRKO = biologicky rozložitelný komunální odpad

Stranou našeho zájmu nezůstává ani nakládání s tzv. výmětem. Tento pojem označuje problematický materiál, který ani po dotřídění nemá žádnou hodnotu na trhu s druhotnou surovinou. Výmět je momentálně po celé republice skládkován nebo využit jako tuhé alternativní palivo. Po výstavbě moderní dotřiďovací linky budeme schopni veškerý výmět přeměnit na energii v ZEVO Malešice. Zároveň budeme hledat cesty, jak z výmětu ještě smysluplně využít.

Sběr gastro a bioodpadu a výstavba bioplynové stanice

„Fakt, že Praha bude mít vlastní bioplynovou stanici je v podstatě zlomovým momentem pro její další rozvoj. Ta dokáže zpracovat všechny organické odpady obyvatel na biopalivo a organické hnojivo. Do budoucna tak budou moct svozová auta Pražských služeb jezdit na bioCNG, který si vyprodukujeme z odpadů Prahy, místo toho, abychom kupovali CNG z Ruska.  Pracujeme tak na dlouhodobém zvyšování kvality života ve městě, které pocítíme nejen my, ale i budoucí generace.“
FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Napříč pražskou veřejností narůstá vůle zaměřit svou pozornost na sběr gastro a bioodpadu. Ten v současnosti představuje zhruba 40 procent hmotnosti černých popelnic neboli směsného komunálního odpadu. Potenciál pro další využití je značný – předpokládá se, že bioplynová stanice by mohla ročně zpracovat až 50000 tun gastroodpadů a produkovat více než 3 miliony m3 bioCNG.

Gastro odpad produkovaný domácnostmi a restauracemi by mohl například zajišťovat palivo pro celé svozovou flotilu Pražských služeb. A to díky možnosti přeměny zbytků jídla v biometan. Pilotní projekty ke zjištění životaschopnosti takového projektu již probíhají na území městských částí Praha 5, 6 a 7. Významným producentem biometanu je také Ústřední čistírna odpadních vod Praha, která zpracovává odpadní vodu většiny Prahy.

Praha proto podpořila projekt vlastní bioplynové stanice, která bude zajišťovat právě výrobu biometanu a digestátu s potenciálem využití pro jí podřízené organizace typu Pražských služeb. BioCNG z bioplynové stanice by mohlo pokrýt kompletní spotřebu flotily Pražských služeb, a ještě by zbylo na vtláčení do sítě. Po městě už teď v rámci pilotního projektu dokonce jedno vozidlo Pražských vodovodů a kanalizací na bioCNG jezdí.

Praha by se mohla dobrat vlastní bioplynové stanice v zásadě dvěma způsoby. Prvním z nich je výstavba zbrusu nové stanice v areálu ZEVO Malešice. Na přípravách se již pracuje a zahájení provozu se očekává v roce 2028. V mezičase by ovšem mohlo dojít ještě k odkupu již fungující bioplynové stanice nedaleko za hranicemi Prahy. V tom případě by mohla mít Praha svou vlastní bioplynovou stanici ve funkčním stavu mezi lety 2022 a 2023.  

Samostatnou kapitolou je využití tzv. digestátu – organického hnojiva které vzniká v důsledku činnosti bioplynové stanice. Jde o svého druhu v podstatě modelový příklad toho, co cirkulární ekonomika ve je – z organického odpadu, který by normálně skončil ve spalovně, můžeme produkovat biopalivo i organické hnojivo, které vracíme zpátky do půdy. Digestát může putovat k zemědělcům, kteří jej po nezbytné úpravě zužitkují jako organické hnojivo. Tím navíc podporují i myšlenku ekologického zemědělství, ke které se Praha již připojila. V jeho rámci požaduje striktní využívání organických hnojiv – jímž digestát bezpochyby je.

Druhý život nábytku a výstavba REUSE centra a sítě REUSE pointů

„Aktivity spojené s druhým životem nábytku jsou hezkou ukázkou toho, jak cirkulární ekonomika vypadá v praxi. Chceme dát lidem možnosti, jak si dnes pořídit nábytek a další vybavení domácností z druhé ruky, opravit si ho, či si ho jen vypůjčit a sdílet anebo se ho ekologicky zbavit. Chceme nabídnout alternativu konzumnímu způsobu života těm, co o to mají zájem.“
FotoVojtěch Vosecký, vedoucí pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku

Na území hlavního města Prahy funguje celkem 19 sběrných dvorů. Ty slouží jako určitá poslední štace života odpadu, který občané nemohou odložit jinde. Ne vždy jde o odpad, který by už byl úplně neupotřebitelný. To platí až pro 40 % odloženého nábytku. Praha se proto snaží tuto možnost jeho dalšího využití zprostředkovat co nejširšímu okruhu uživatelů.

Ilustrační obrázek

K tomu mají sloužit tzv. REUSE pointy, kam dnes obyvatelé Prahy mohou zdarma odložit nepotřebné věci, které ještě mohou posloužit někomu dalšímu. Několik pilotních projektů již probíhá, a u veřejnosti se těší velké oblibě. Konkrétně jde o dva městské sběrné dvory, přičemž se do projektu z vlastní vůle zapojila i jedna městská část. Jejich činnost zastřešuje internetový portál Nevyhazuj.to, a město chce do tohoto portálu začlenit i další sběrná stanoviště v jeho vlastnictví. Základní myšlenkou je podpora oprav a výměn nábytku a jiného vybavení domácnosti, jako třeba dětských hraček– třeba i prostřednictvím pořádání tzv. swap akcí.

Ilustrační obrázek

Elektronizace systému REUSE pointů má sloužit k zpřehlednění toho, co je dostupné, aniž by zájemce musel do areálu sběrného dvoru zavítat osobně. REUSE pointy obsluhují vyškolení operátoři, kteří databázi portálu průběžně aktualizují. V první fázi je dostupný nábytku nabídnut neziskovým a charitativním organizacím. Pokud ty do čtrnácti dnů neprojeví zájem, je oslovena široká veřejnost. Považujeme to za přínosnou změnu pro obyvatele, která ukazuje, jak bychom cirkulární ekonomice měli uvažovat.

Ilustrační obrázek

Dalším cílem je vytvoření jednoho či více tzv. REUSE center. Ty mají být zastřešujícím článkem celopražské snahy předcházet vzniku odpadu a edukovat a inspirovat obyvatele k udržitelnějšímu způsobu života. REUSE centrum (které by mělo sídlit v prostorách holešovické Pražské tržnice) by mělo být prostorem, kde se lidé naučí, jak si něco opravit, vyměnit či si i s sebou odnesou praktické doplňky domácnosti z druhé ruky zdarma domů.

Vizí je však podpořit každou domácnost v udržitelnějším způsobu života. I proto již dnes Praha finančně podporuje řadu iniciativ, jako jsou knihovny věcí, SWAPy, nebo například bezobalové obchody v řadě městských částech. Do budoucna se můžeme těšit na online portál a mapu všech cirkulárních iniciativ a projektů.

Platforma Cirkulární Praha

„Cirkulární ekonomika nabízí skvělé synergie mezi městem a businessem. Chceme spolupracovat s obchodními společnostmi, a vhodně je motivovat k tomu, aby principy cirkulární ekonomiky přijalo za své co nejvíce z nich. Ve výsledku to totiž budou občané a město, kdo z udržitelného chování firem budou těžit. K tomu bude sloužit platforma Cirkulární Praha. “
FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Založení platformy Cirkulární Praha je předpokladem pro naplnění našich klimatických závazků díky zapojení soukromého sektoru. Naprostá většina opatření, kterými se zabýváme, jsou navrhována pro obyvatele Prahy. Často nám ale nedochází, že na kvalitu života má přímý vliv tisíce malých i velkých firem, které na území Prahy sídlí a fungují.

Na dobrovolné bázi budeme společně se soukromým sektorem hledat společné problémy a jejich řešení. Budeme nabízet soukromému sektoru přímé zapojení do řešení, které chceme vidět kolem sebe – ze začátku se zaměříme na obaly a odpad z nich, nábytek a vybavení domácností a potravinářský a pohostinský sektor.

Platforma má přispět ke spolupráci veřejného sektoru se soukromým. V tomto směru má platforma Cirkulární Praha sloužit jako prostředek pro aktivní zapojení obchodních společnosti a firem do cirkulárních aktivit, přičemž je v plánu je k tomu motivovat, ať už pomocí investičních pobídek, inspirací, společných workshopů, či výměny know-how a cenných zkušeností na lokální i mezinárodní úrovni. V zájmu Prahy je na tyto možnosti aktivně upozornit a případně i pomoci s přípravou projektů.

Klimatický plán stojí na myšlence, že jsme v tom všichni spolu. V oblasti cirkulární ekonomiky je to možná o něco jasnější, přesto je součástí většího celku. Začít musíme tím, že budeme přemýšlet lokálně – pokud v tom budeme úspěšní přispějeme tím i ke globální změně. A tím přeneseně k záchraně naší planety.