Cirkulární
ekonomika

Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku: Cirkulární Praha 2030

Akční plán Strategie Cirkulární Praha 2030 pro roky 2023 - 2025

Akční plán 2023-2025 přímo navazuje na Strategii Cirkulární Praha 2030. Akční plán stanovuje prioritní témata a nástroje pro následující tři roky, kterými lze přispět k naplnění 7 strategických a 27 specifických cílů Strategie Cirkulární Praha 2030. Zároveň navrhuje systém pro implementaci Strategie
a předkládá seznam projektů pro následující roky.  Akční plán tak dokopy představuje 59 projektových karet, za ketrých realizaci jsou zodpovědné jednotlivé městské odbory a pražské organizace. Tento zásobník bude každoročně doplňovaný a aktualizovaný.

Předkládaný seznam navrhovaných opatření se na první pohled může zdát poněkud rozmanitý. Přesto jím sledujeme určitou jednotící linku – všechna z nich se totiž pokoušejí nacházet dodatečný smysl v opětovném využití odpadů a argumentů, proč je právě tato cesta správná. Některá z nich budou mít bezpochyby ryze praktický dopad, na druhou stranu chceme působit d edukativně. Jsou to dvě strany jedné mince – a upřednostněním pouze jedné z nich riskujeme, že se mineme cílem.

Ukázka vybraných projektových karet:

• Schválili jsme Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku a zajistili její kontinuální implementaci: Město schválilo i Akční plán, složený z desítek opatření, jež uvádí v život jednotlivé organizace města a odbory magistrátu. Využití všech dostupných příležitostí by mohlo přinést snížení celkových CO2 emisí Prahy o 2,5 – 5%.
• Méně odpadu z úřadu a městem podporovaných akcí: Praha přijala pravidla, která omezí používání jednorázových obalů a výrobků při městem pořádaných či městem podpořených akcích. Postupně bude rozšiřovat odpovědné zadávání veřejných zakázek do dalších oblastí.
• Vybudovali jsme moderní dotřiďovací linku na plasty, kovy a nápojové kartony: Dotřiďovací linka, kterou městská společnost Pražské služby postavila v Chrášťanech, umožní kvalitní dotřídění plastů, železných a neželezných kovů i nápojových kartonů. Zařízení umožní městu kontrolu nad recyklací problematického materiálu (plastů).
• Podporujeme „druhý život“ nábytku a dalších výrobků: Praha mění dva sběrné dvory na RE USE dvory, kde lidé budou mít možnost věci ponechat v neporušeném stavu tak, aby našly další využití. Dále se plánuje i výstavba centrálního RE USE centra, které bude mít značný edukativní, inspirativní a environmentální přesah. Jedná se o prostor pro inovativní projekty udržitelného charakteru, které budou tvořeny participativní cestou.
• Zavádíme cirkulární principy v pražském stavebním a demoličním sektoru: Klíčovým nástrojem pro snižování skleníkových plynů města mimo energetický mix je změna stavebních a demoličních principů. Pro dodržení klimatického závazku Prahy bude nutné vytvořit strategii, pravidla a projekty, které uplatní principy cirkulární ekonomiky do způsobů nové výstavby, demolic a rekonstrukcí v Praze.
• Chceme založit platformu Cirkulární Praha: Cílem platformy je zapojit firmy a využít jejich potenciálu a dobrovolných aktivit k přechodu Prahy na cirkulární ekonomiku.
• Připravujeme ekologické a cirkulární zadávání veřejných zakázek: Zadávání veřejných zakázek je velmi důležitým nástrojem k přechodu na nízkouhlíkové a cirkulární město. Praha by měla jít příkladem v aplikaci cirkulární ekonomiky do svých interních procesů. Město by tak mohlo do zadávacích dokumentů na městské zakázky vkládat efektivní zvýhodnění služeb, produktů a řešení, které zohledňují principy cirkulární ekonomiky.

Multikomoditní a door to door třídění odpadů

Čím blíže to totiž lidé mají k nádobám na třídění, tím více a lépe třídí. Sběr odpadu ode dveřím ke dveřím má však také další výhody – přesun nádob na třídění z venkovních stanovišť do vnitrobloků může znamenat uvolnění a zvelebení veřejného prostoru.  

Nemůžeme ale vnitrobloky a dvory zahrnout hromadou popelnic na každý typ odpadu. Z praktického hlediska je proto řešením tzv. multikomoditní třídění odpadů. Představte si to jednoduše – místo tradiční kontejnerů na plasty, nápojový karton a kovy budete svůj odpad vyhazovat pouze do jednoho. Odpadá tak nejen starost o to, zda zrovna krabice od mléka patří do plastu nebo papíru, ale také se značně limituje prostorová náročnost, díky čemuž mohou být uvolněny kapacity pro stromy, lavičky nebo nová parkovací místa. Předpokladem úspěchu takového systému je ovšem vyspělá technologie, která odpady po obyvatelích dotřídí - a právě třídicí linku s takovou technologií Pražské služby uvedly do zkušebního provozu na konci roku 2023.  

Tato linka by měla být nástrojem pro multikomoditní třídění plastů, kovů a nápojových kartonů. Díky pokrokové technologii EddyCurrent zde bude docházet k dotřiďování železných i neželezných kovů, NIR čidla zase dokážou identifikovat plasty vhodné k recyklaci.

Stranou našeho zájmu nezůstává ani nakládání s tzv. výmětem. Tento pojem označuje problematický materiál, který ani po dotřídění nemá žádnou hodnotu na trhu s druhotnou surovinou. Výmět je momentálně po celé republice skládkován nebo využit jako tuhé alternativní palivo. Po výstavbě moderní dotřiďovací linky budeme schopni veškerý výmět přeměnit na energii v ZEVO Malešice.

Sběr gastro a bioodpadu a výstavba bioplynové stanice

Napříč pražskou veřejností narůstá vůle zaměřit svou pozornost na sběr gastro a bioodpadu. Ten v současnosti představuje zhruba 40 procent hmotnosti černých popelnic neboli směsného komunálního odpadu. Potenciál pro další využití je značný – předpokládá se, že bioplynová stanice by mohla ročně zpracovat až 50000 tun gastroodpadů a produkovat více než 3 miliony m3 bioCNG.

Gastro odpad produkovaný domácnostmi a restauracemi by mohl například zajišťovat palivo pro celé svozovou flotilu Pražských služeb. A to díky možnosti přeměny zbytků jídla v biometan. Pilotní projekty ke zjištění životaschopnosti takového projektu již probíhají na území městských částí Praha 5, 6 a 7. Významným producentem biometanu je také Ústřední čistírna odpadních vod Praha, která zpracovává odpadní vodu většiny Prahy.

Praha proto podpořila projekt vlastní bioplynové stanice, která bude zajišťovat právě výrobu biometanu a digestátu s potenciálem využití pro jí podřízené organizace typu Pražských služeb. BioCNG z bioplynové stanice by mohlo pokrýt kompletní spotřebu flotily Pražských služeb, a ještě by zbylo na vtláčení do sítě. Po městě už teď v rámci pilotního projektu dokonce jedno vozidlo Pražských vodovodů a kanalizací na bioCNG jezdí.

Pražské služby proto koupily a rozvíjejí areál bioplynové stanice v Chrástu u Prahy, a Pražské vodovody a kanalizace modernizovaly způsob využívání bioplynu na městské čistírně odpadních vod.

Samostatnou kapitolou je využití tzv. digestátu – organického hnojiva které vzniká v důsledku činnosti bioplynové stanice. Jde o svého druhu v podstatě modelový příklad toho, co cirkulární ekonomika ve je – z organického odpadu, který by normálně skončil ve spalovně, můžeme produkovat biopalivo i organické hnojivo, které vracíme zpátky do půdy. Digestát může putovat k zemědělcům, kteří jej po nezbytné úpravě zužitkují jako organické hnojivo. Tím navíc podporují i myšlenku ekologického zemědělství, ke které se Praha již připojila. V jeho rámci požaduje striktní využívání organických hnojiv – jímž digestát bezpochyby je.

Druhý život nábytku, výstavba REUSE centra a sítě REUSE pointů

Na území hlavního města Prahy funguje celkem 19 sběrných dvorů. Ty slouží jako určitá poslední štace života odpadu, který občané nemohou odložit jinde. Ne vždy jde o odpad, který by už byl úplně neupotřebitelný. To platí až pro 40 % odloženého nábytku. Praha se proto snaží tuto možnost jeho dalšího využití zprostředkovat co nejširšímu okruhu uživatelů.

K tomu slouží tzv. REUSE pointy, kam dnes obyvatelé Prahy mohou zdarma odložit nepotřebné věci, které ještě mohou posloužit někomu dalšímu. Několik pilotních projektů již probíhá, a u veřejnosti se těší velké oblibě. Konkrétně jde o dva městské sběrné dvory, přičemž se do projektu z vlastní vůle zapojila i jedna městská část. Jejich činnost zastřešuje internetový portál Nevyhazuj.to, a město do tohoto systému postupně začleňuje další sběrná stanoviště v jeho vlastnictví. Základní myšlenkou je podpora oprav a výměn nábytku a jiného vybavení domácnosti, jako třeba dětských hraček– třeba i prostřednictvím pořádání tzv. swap akcí.

Elektronizace systému REUSE pointů má sloužit k zpřehlednění toho, co je dostupné, aniž by zájemce musel do areálu sběrného dvoru zavítat osobně. REUSE pointy obsluhují vyškolení operátoři, kteří databázi portálu průběžně aktualizují. V první fázi je dostupný nábytku nabídnut neziskovým a charitativním organizacím. Pokud ty do čtrnácti dnů neprojeví zájem, je oslovena široká veřejnost. Považujeme to za přínosnou změnu pro obyvatele, která ukazuje, jak bychom cirkulární ekonomice měli uvažovat.

Dalším cílem je vytvoření jednoho či více tzv. REUSE center. Ty mají být zastřešujícím článkem celopražské snahy předcházet vzniku odpadu a edukovat a inspirovat obyvatele k udržitelnějšímu způsobu života. REUSE centrum (které by mělo sídlit v prostorách holešovické Pražské tržnice) by mělo být prostorem, kde se lidé naučí, jak si něco opravit, vyměnit či si i s sebou odnesou praktické doplňky domácnosti z druhé ruky zdarma domů.

Vizí je však podpořit každou domácnost v udržitelnějším způsobu života. I proto již dnes Praha finančně podporuje řadu iniciativ, jako jsou knihovny věcí, SWAPy, nebo například bezobalové obchody v řadě městských částech. Do budoucna se můžeme těšit na online portál a mapu všech cirkulárních iniciativ a projektů.