Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030

O co usilujeme?

Snížení emisí CO₂ na požadovanou hladinu musí být výsledkem souběžné realizace dílčích samostatných projektů. Proto je nedílnou součástí Klimatického plánu i jejich obsáhlý zásobník, který racionalizuje největší přínosy a především potenciál, který pro naplňování prezentované strategie tyto projekty mají. Přesto můžeme poměrně jasně identifikovat momenty, které jsou pro naši společnou snahu o vybudování metropole pro 21. století skutečně klíčové:

Změna struktury zdrojů, kterými město kryje svou spotřebu

Tím Prahu vyvážeme z područí závislosti na uhelných zdrojích, jejichž fungování má na naše okolí skutečně drastické dopady. Uhlíkové emise by se tak podařilo snížit až o přibližně 2,5 mil. tun ročně. Podmínkou je ovšem zajištění dodávek energií jinou cestou – díky rozsáhlé infrastruktuře nízkoemisních a bezemisních elektráren (např. solární a vodní).

Dekarbonizace sektoru výroby a dodávek dálkového tepla

Opět stěžejní krok pro snižování závislosti na energii z uhlí, slibující snížení emisí až o 0,5 mil. tun ročně. Mnoho si slibujeme především od zdrojů druhotného tepla, tedy hlavně zacílení na energetický potenciál odpadů, odpadních vod, ale také zemního plynu. Pozornost musí být kladena i na zamezení zbytečných ztrát tepla při distribuci ke koncovým uživatelům.

Snížení souhrnné spotřeby energie v segmentu budov

V české metropoli se nachází přes 130 tisíc budov. Mnoho z nich vyhodnocujeme jako vhodné adepty k realizaci opatření snižujících energetickou náročnost. Do roku 2030 tak vidíme možnost redukovat souhrnnou spotřebu o 10 %, což opět odpovídá snížení uhlíkových emisí zhruba o 0,5 mil. tun ročně. Úzce to souvisí i s výše zmíněnou restrukturalizací pražského energetického mixu.

Elektrifikace sektoru dopravy

Změna logicky začíná přímo u vozových parků ve správě organizací podřízených hl. m. Praha-. Přesto bychom chtěli motivovat i Pražany, aby o elektromobilitě přemýšleli jako o životaschopné a komfortní alternativě přepravy. To klade na město vysoké nároky z hlediska vytvoření odpovídajících podmínek. Odměnou nám však může být snížení uhlíkové stopy o dalších 0,5 mil. tun za rok. Vydejme se za touto budoucností pomocí elektromobilů, pohonů na biometan či různých forem nemotorové dopravy.

Aplikace principů cirkulární ekonomiky a přechod na biometan

Moderní cesta, jak dát smysl odpadům, které by tak jako tak vznikly. Výstavba pražské bioplynové stanice již byla předeslána – cílem je, aby v ní byl zpracováván co možná největší objem bioodpadu sváženého z pražských restauračních zařízení a domácností. Ruku v ruce s tím samozřejmě jdou iniciativy popularizující třídění bioodpadu a opomenout nemůžeme ani možnosti, které skýtají čistírenské či zbytkové kaly. V souhrnu však můžeme dosáhnout stavu, kdy výrobní průmysl bude generovat podstatně méně emisí CO₂.

Masivní výsadba stromů na území města

Agenda, která sice nemá přímé dopady z hlediska počtu produkovaných emisí, přesto je klíčovým bodem pro zvyšování kvality života na území každé municipality. V rámci výstavby této tzv. modro-zelené infrastruktury by mělo do roku 2030 dojít k osádce minimálně 1,5 milionu nových stromů do pražských parků a ulic. Praha už teď vykazuje nepřiměřenou spotřebu vody na zalévání veřejné zeleně, proto tento Klimatický plán předjímá vypracování standardů hospodaření s dešťovou vodou. Srážky by měly do budoucna představovat hlavní zdroj vody pro tyto účely.

Zvýšení počtu adaptačních opatření na městských budovách

V majetku hlavního města se v současnosti nachází vysoký počet veřejných budov, které by mohly být nositeli různých adaptačních opatření. To, že pro tyto účely využívány nejsou, identifikujeme jako promarněnou příležitost. Do budoucna proto usilujeme o zvýšení jejich podílu v první fázi nejméně o 5 %.

Zvýšení celkové plochy modro-zelené infrastruktury

Uplynulé roky nám opakovaně dokázaly, že klimatické podmínky, v nichž žijeme, se velmi dynamicky vyvíjí. Časté teplotní výkyvy, dlouhá období bez srážek apod. jsou novou realitou, ke které bychom neměli být slepí. Dobrým nástrojem, jak reagovat na tyto změny, jsou revitalizace nepropustných či polopropustných ploch právě pomocí projektů modro-zelené infrastruktury. Směřujeme k jejich rozšíření zhruba v rozsahu 7 m² / 1000 obyvatel.

Co všechno je v ochraně klimatu možné?

Rozdělení práce při přípravě Klimatického plánu reflektuje i jeho finální struktura. A to navzdory tomu, že rozdělení na čtyři nosné pilíře bylo ze začátku spíše pragmatickým organizačním rozhodnutím. Pod vedením náměstka primátora pro oblast ochrany životního prostředí Petra Hlubučka, předsedy Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima Martina Bursíka, a nově zřízeného magistrátního oddělení energetického managementu – v jehož čele stojí Jaroslav Klusák – tak operovaly čtyři do jisté míry samostatné subkomise. Každá z nich zodpovídala za formulaci některé z hlavních částí Klimatického plánu. Konkrétně jde o následující:

Infografika: Klimatický plán hl. m. Prahy v číslech Vysvětlení: BAU = Bussiness as usual ‐ referenční scénář vývoje, tj. vývoj bez opatření navrhovaných Klimatickým plánem

1. Udržitelná energetika a budovy:

Oblast pod supervizí Tomáše Voříška a Jaroslava Klusáka. Hlavním cílem této pracovní skupiny byla především identifikace potenciálních příležitostí pro samostatné investiční akce města či oblastí do kterých je možno efektivně zasáhnout změnou průvodní městské legislativy. Výčet konkrétních projektů najdete v samostatné sekci Udržitelná energetika a budovy. Obecně šlo ale primárně o řešení těchto výzev:

• Nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů;
• Akcelerace obnov fondu budov v Praze na standard metropole 21. století;
• Nová výstavba jako příležitost pro město krátkých vzdáleností a demonstraci dosažitelnosti uhlíkové neutrality;
• Snížení uhlíkové stopy teplárenství;
• Environmentální účetnictví a uhlíkový rozpočet.

2. Udržitelná mobilita:

Oblast pod supervizí Tomáše Voříška a Jaroslava Macha. Hlavním cílem této pracovní skupiny bylo navrhnout taková opatření, která povedou k efektivnímu snížení spotřeby fosilních pohonných hmot v automobilové dopravě alespoň o 25 % do roku 2030. Důraz byl přitom kladen na zvýšení atraktivity nemotorové a veřejné dopravy i využívání vozidel na alternativní pohony. Pracovní skupina se tak vhodně snažila rozšířit a navázat na již dříve přijatý Strategický plán hl. m. Prahy a Plán udržitelné mobility Prahy a okolí. Výčet konkrétních projektů najdete na samostatné stránce Udržitelná mobilita. K uspokojivému řešení situace musí být kladen důraz především na tyto výzvy:

• Zvyšování atraktivity, kapacity a výkonů veřejné dopravy;
• Zvyšování atraktivity, kapacity a výkonů nemotorové dopravy;
• Snižování intenzity automobilové dopravy;
• Nahrazení vozidel s konvenčními pohony za nízko a bezemisní;
• Podpora rozvoje udržitelné letecké dopravy.

3. Cirkulární ekonomika:

Oblast pod supervizí Vojtěcha Voseckého. Hlavním cílem této pracovní skupiny je zejména zvyšování povědomí a popularizace principů cirkulární ekonomiky u pražské veřejnosti. Jde o velkou výzvu, jelikož právě oblast cirkulární ekonomiky je do jisté míry existenčně podmíněna samotnou změnou v lidském chování a uvažování. Realizace vhodných opatření umožní Praze vytěžit maximum energetického potenciálu odpadů, které na jejím území vznikají, a tím akcelerovat hospodářský růst. Výčet konkrétních opatření najdete na samostatné stránce Cirkulární ekonomika. V první fázi je nutné zaměřit pozornost především na tyto dílčí výzvy:

• Implementace systémů předcházení vzniku odpadů u obyvatel i napříč sektory;
• Motivace k třídění a využívání maximálního množství bioodpadu v místě jeho vzniku;
• Zavedení multikomoditního třídění odpadů z domácností v rámci tzv. domovních separačních stanovišť;
• Efektivní recyklace a znovuvyužití vytříděné druhotné suroviny;
• Spolupráce na národní úrovni, s experty a veřejností.

4. Adaptační opatření:

Oblast pod supervizí Kateřiny Schön a Terezy Líbové. Hlavním cílem této pracovní skupiny bylo nalezení vhodných způsobů, jak podpořit implementaci dílčích projektů vymezených Strategií adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu, a navazujících implementačních plánů. To zahrnuje i plány reakce na specifické jevy ve velkých městech, jako je například efekt městského tepelného ostrova. Nutnou součástí je však i důsledný monitoring a vyhodnocování dopadů jednotlivých projektů zahrnutých do zásobníků implementační strategie. Více informací o konkrétních projektech najdete na samostatné stránce Adaptační opatření. Klíčové momenty však lze vymezit několika okruhy:

• Zlepšování mikroklimatických podmínek;
• Snižování extrémních hydrologických jevů;
• Adaptace budov a prostředí;
• Zlepšování připravenosti v oblasti krizového řízení.

Jakými směry se upírá naše pozornost především?

Podrobné výčty a popisy všech více než 60 opatření najdete v příslušných tematických sekcích. Přesto se nám už v koncepční fázi podařilo identifikovat ty, které považujeme za prioritní. Jejich realizace je naším prvotním cílem, jelikož značně ulehčí a podpoří další snahy vedení města při naplňování ostatních plánů. Vesměs jde o průřezová opatření zasahující do všech kategorií plánu, jak byly představeny výše. Považujeme za ně konkrétně následující:

Infografika: Změny v bilanci emisí CO2 Prahy mezi lety 2010 a 2030 ve formě Sankeyova diagramu ^{1 1}Pozn.: Jedná se o emise CO2 navázané na formy energie, které jsou, respektive budou do území Prahy dodávány (pro výchozí stav v 2010 a cílový rok 2030)

1. Zavedení systému energetického managementu hospodaření s energií postupně ve všech budovách, zařízeních a oblastech užití energie městem. S jeho pomocí bude město hodnotit účinky energeticky úsporných řešení, vyhledávat další a monitorovat plnění klimatického plánu města.
2. Výstavba bioplynové stanice pro energetické využití vytříděného biologicky rozložitelného odpadu pro výrobu biometanu a jeho vtláčení do sítě zemního plynu a využití pro pohon vozidel Pražských služeb.
3. Využití nízkoteplotního potenciálu odpadního tepla z ÚČOV pro výrobu tepla dodávaného do teplárenských sítí na území města a současně pro inovativní zásobování nového rozvojového území Bubny-Zátory teplem i chladem.
4. Založení Pražského společenství obnovitelné energie včetně investice do instalace řádově stovek MWp instalovaného výkonu FVE integrovaných do budov (na střechách, fasádách, balkonech etc.) popř. na stávajících zpevněných plochách v bezprostřední blízkosti budovy či v areálu budov v majetku HMP a otevření společenství široké veřejnosti.
5. Realizace komplexních energetických úspor na budovách veřejného sektoru a veřejné infrastruktury v majetku HMP. Hlavní podpora bude směřovat především do zlepšení tepelně-izolačních vlastností obvodových konstrukcí staveb (dílčím nebo komplexním zateplením svislých stěn a střech, výměnou či přesklením oken a dalších výplní).
6. Modernizace veřejného osvětlení a jeho rozšíření o veřejnou městskou dobíjecí infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů. Výměna svítidel veřejného osvětlení za účinnější typu LED s využitím inteligentní regulace intenzity osvětlení.
7. Automatizace linky metra C. Bezobslužné soupravy umožní zkrácení intervalů a tím navýšení přepravní kapacity této nejvytíženější linky, současně uvolní její stávající vozy pro omlazení vozového parku ostatních dvou linek metra ve městě.
8. Nahrazení dieselových autobusů bezemisními elektrobusy nebo bateriovými trolejbusy. Alespoň 75 % vozového parku autobusů veřejné dopravy provozovaného DPP HMP či smluvně zajištěného společností ROPID od soukromých dopravců nahradí vozidla s nulovými emisemi (cca 900 vozidel).
9. Nákup nízkoemisních a bezemisních nákladních vozidel Pražských služeb pro svoz odpadů a vytříděných druhotných surovin + plnicí a dobíjecí stanice. Během deseti let dojde k postupné výměně vozového parku PSAS tak, aby alespoň 75 % spotřeby energie bylo nahrazeno bio-CNG vyráběným v bioplynové stanici zpracovávající biologicky rozložitelný komunální odpad nebo elektřinou prioritně z vlastní kogenerační výroby elektřiny ve spalovně komunálního odpadu Malešice.
10. Výstavba nové linky metra D. Výstavba nové linky navýší přepravní kapacitu veřejné dopravy v Praze a nahradí tím individuální automobilovou i autobusovou dopravu v jižní části města.

Tabulka: Souhrn přínosů a nákladů jednotlivých opatření ^*) Přínosy opatření ve snížení emisí CO2 jsou součástí sekce Udržitelná mobilita