Udržitelná energetika
a budovy

Ilustrační obrázek

„Praha je v současnosti závislá na energiích vyráběných z fosilních zdrojů, které jsou jedním z hlavních důvodů vysoké produkce emisí. My chceme představit možnosti, jak si čistou energii vyrábět přímo na území města, a především z obnovitelných zdrojů. Solární panely na tisících nevyužitých střechách, vytvoření jednotného distribučního místa, a užší spolupráce s pražskými firmami a podnikateli – to jsou jen některé ze způsobů, jak toho docílit. Dobré je, že svou troškou k tomu může přispět každý.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

V prioritě udržitelná energetika a budovy má největší potenciál pro snížení emisí CO2 změna zdrojů, kterými město fakticky kryje svoji spotřebu elektřiny. Za pomoci nově vybudovaných solárních, vodních a dalších bezemisních výroben elektřiny lze dodávky elektřiny do Prahy do roku 2030 zajistit bez uhelných elektráren. To umožní snížit uhlíkové emise o přibližně 2,5 mil. tun (22,5 %). A to i přes očekávaný růst ve spotřebě elektřiny díky rozvoji elektromobility a vyšší elektrifikaci sektoru vytápění a chlazení.

Druhou nejvýznamnější úsporu emisí CO2 představuje dekarbonizace sektoru výroby a dodávky (dálkového) tepla. Podmínkou úspěšného využití potenciálu úspor emisí CO2 je však změna role města v energetice. Města, která jsou ve snižování uhlíkové stopy úspěšná, zpravidla disponují vlastnictvím veškeré síťové energetické infrastruktury a jsou schopna její rozvoj efektivně koordinovat a propojovat ve prospěch dlouhodobých cílů, včetně klimatických.

Soustava zásobování teplem (dále jen „SZT“) je pro hlavní město Prahu cennou energetickou infrastrukturou. Jejím problémem z pohledu klimatické politiky města je, že 85 % dodávek tepla prostřednictvím Pražské teplárenské soustavy pochází z uhelné teplárny v Mělníku s vysokou hodnotou uhlíkových emisí a město má téměř nulové možnosti zdroj tepla ve prospěch nižší uhlíkové stopy změnit. Z toho důvodu chce město v nejbližší době učinit strategické rozhodnutí, jak dále uchopit teplárenství, zda jít cestou vlastnění systému centrálního zásobování, či rozvíjet významně decentrální (lokální) zdroje.

Třetím významným zdrojem úspor CO2 jsou budovy – ve městě se nachází více než 130 tis. staveb, přičemž u velké většiny z nich lze stále identifikovat a realizovat opatření snižující energetickou náročnost, zejména pokud jde o spotřebu tepla. Klimatický plán předjímá snížení souhrnné spotřeby energie tohoto sektoru (včetně staveb využívaných v průmyslu) o téměř 10 %, čemuž by odpovídalo snížení uhlíkové stopy řádově o přibližně 0,5 mil. tun ročně. Úspory emisí CO2 vlivem rozvoje lokálních zdrojů elektřiny tuto hodnotu mohou zvýšit o dalších téměř 0,4 mil. tun.

Jaké jsme si v oblasti udržitelné energetiky a budov vytyčili hlavní cíle?

V dané oblasti právě vykrystalizovaly následující priority, které považujeme za naprosto klíčové. Jejich úspěšné vyřešení a uvedení v život považujeme za náš osobní závazek. Konkrétně se jedná o tyto:

  1. Nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů
  2. Akcelerace obnov fondu budov v Praze na standard metropole 21. století
  3. Nová výstavba jako příležitost pro město krátkých vzdáleností a demonstraci dosažitelnosti uhlíkové neutrality
  4. Snížení uhlíkové stopy teplárenství
  5. Environmentální účetnictví a uhlíkový rozpočet

Seznam konkrétních opatření

Ve světle výše uvedeného doporučuje Komise orgánům hl. m. Prahy realizovat následující konkrétní opatření, která zásadním způsobem napomohou snížit uhlíkovou stopu města v oblasti výroby, rozvodu a užití energie, zvláště v budovách na území města:

  • Zavést systém managementu hospodaření s energií postupně ve všech oblastech užití energie městem, a s jeho pomocí hodnotit účinky opatření, vyhledávat další a monitorovat plnění klimatického závazku města.
  • Komplexní a jednotná příprava investičních projektů napříč odbory Magistrátu HMP splňující požadavky na moderní renovace 21. století vč. zavedení interních přísnějších standardů na ekonomicky výhodné renovace budov v majetku města a zvýšení jejich četnosti/objemu.
  • Snížit za pomoci aktivního přístupu města uhlíkovou stopu teplárenství s cílem maximálně využít za ekonomicky přiměřených nákladů získatelné množství tepelné energie obnovitelného a druhotného původu, které bude doplněno výrobou tepla ze zemního plynu, avšak využívaného pouze v tzv. vysokoúčinné kogeneraci, tedy se současnou výrobou elektřiny, a to v míře umožňující ve výhledu roku 2030 zcela nahradit výrobu tepla ze spalování uhlí.
  • Založit Pražské společenství obnovitelné energie dodávající elektřinu z obnovitelných zdrojů; nejprve do městských budov a zařízení, poté s rozšířením na městské části a městem vlastněné organizace, a nakonec i občanům a institucím na území města; prostřednictvím této nové entity hodlá město v co největší míře akcelerovat výstavbu nových výroben využívajících obnovitelné zdroje energie pro krytí potřeby města.
  • Založit městský revolvingový či také klimatický fond podporující další projekty úspor energie a využití OZE (např. bezúročné půjčky pro městské či obytné budovy, dostatečné prostředky na předprojektovou přípravu apod.).
  • Rozšířit program Čistá energie pro Prahu o opatření zaměřená na adaptační opatření, vyšší využití OZE, progresivnější renovace v nízkoenergetickém či pasivním standardu.
  • Poskytovat komplexní konzultační služby (částečně financovatelné z revolvingového fondu) občanům o vhodných renovacích rodinných a bytových domů (tzv. One Stop Shop), včetně finanční podpory pro získání národních dotačních titulů.
  • Přenos moderních technologií a postupů v udržitelné energetice do praxe veřejné správy MHMP především pomocí partnerství v prestižních mezinárodních projektech (HORIZON 2020, ELENA, apod.).
  • Postupně modernizovat distribuční soustavy elektřiny, tepla a plynu s cílem zavádět inteligentní systémy měření (zvláště u elektřiny) a rovněž snižovat ztráty síťových médií, a tedy i uhlíkovou stopu energetické infrastruktury.

To s sebou nutně přinese energetické úspory, díky čemuž se život na území města může stát výhodnější i radostnější. Systém navrhovaných opatření stojí na vhodném prolínání dvou neoddělitelných přístupů – mitigace a adaptace. Zatímco mitigační přístupy míří do oblastí, kde stále ještě můžeme smysluplně zakročit tak, abychom dokázali snižovat dopady lidských činností na životní prostředí, adaptace pracuje již se změněným statutem quo, a snaží se jej co nejlépe přizpůsobit či vyloženě „přepracovat“ tak, aby z něj také bylo možné čerpat, pokud možno co nejvíce. Kladení důrazu na udržitelnou energetiku, edukace o ní a snahy o co nejširší zapojení veřejnosti bezpochyby patří do první kategorie. V případě moderních renovací budov a jejich obohacení o prvky pro vlastní produkci energií i modrozelenou infrastrukturu se bavíme spíše o té druhé.

S tímto vším na paměti se nám vykrystalizovaly čtyři priority, které považujeme za naprosto klíčové. Jejich úspěšné vyřešení a uvedení v život považujeme za náš osobní závazek. Konkrétně se jedná o tyto:

  1. Nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, tzv. E-OZE.
  2. Akcelerace obnov fondu budov v Praze na standard metropole 21. století.
  3. Snížení uhlíkové stopy teplárenství.
  4. Zavedení systému environmentálního účetnictví a vytváření uhlíkového rozpočtu.

Jakými projekty chceme avizovaných cílů dosáhnout?

Logika hierarchie opatření pro udržitelnou energetiku a budovy vychází z jednoduché premisy. Město nemůže chtít po svých občanech něco, co samo nečiní. Navíc, bez dostatečně příznivých podmínek můžeme jen stěží doufat, že se nám na naši stranu podaří získat i významnou část veřejnosti. Proto chceme začít na úrovni města – Praha má dostatečně objemný fond budov pro to, aby v rámci pilotních projektů naznačila, jakou cestou by se podobně zaměřené projekty měly vydat. Nejde však pouze o to, co má Praha v majetku. Magistrát hl. m. Prahy má k dispozici unikátní nástroje, na jejichž základě může působit motivačně jak pro občany, tak pro soukromý sektor.

Pražské společenství obnovitelné energie

„Vize vytvoření centrálního města pro distribuci energie na úrovni města předkládaly už předchozí pražské vlády. My teď stojíme na Prahu zlomového okamžiku, kdy nás od toho dělí jen malý krůček. Navíc s přidanou hodnotou pro ty, kteří nechtějí být pouze pasivními příjemci, nýbrž i aktivními producenty čisté energie z obnovitelných zdrojů.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Založení Pražského společenství obnovitelné energie představuje jedinečnou příležitost pro propojení světa veřejného sektoru se sektorem soukromým. Je to vlastně ukázkový příklad toho, jak může město motivovat firmy působící na jeho území i samotné občany k tomu, aby se do širší iniciativy zapojili a zároveň pochopili přesně jaké benefity jim to přinese. Samotnou realizaci tohoto projektu můžeme přirovnat k založení velmi specifického družstva. To v první fázi zaměří svou pozornost na budovy v majetku hlavního města. Kooperací s jinými sektory, která už teď velmi čile probíhá na úrovni městských částí a městem vlastněných organizací, pak dosáhneme zrychlení tempa, jakým bude možné nahrazovat současné externí fosilní energetické zdroje těmi ryze městskými, zakládajícími se na vytěžování obnovitelných zdrojů. Tyto možnosti by se ve výsledku měly stát přístupnými i rezidenčnímu a podnikatelskému sektoru. Taková je ambice.

Existenci podobných subjektů vyloženě předpokládá a podporuje účinná evropská legislativa. Obecně pracuje s myšlenkou určité renesance fotovoltaiky, jejíž pověst je v českém mediálním prostoru stále ještě pochroumaná různými korupčními kauzami. Vznikem Pražského společenství obnovitelné energie se snažíme podpořit určitý boom „občanské“ fotovoltaiky a ukázat v čem přesně spočívá její potenciál na úrovni života v metropoli typu Prahy. Přínosy to bude mít z hlediska snížení emisí CO2 i energetických úspor domácností. Tisíce budov v Praze navíc kapacity pro instalaci fotovoltaických panelů mají, byla by proto škoda tento robustní potenciál nechat ležet ladem.

 

Pražské společenství obnovitelné energie

Existence a činnost Pražského společenství obnovitelné energie by měla vycházet z příslušných ustanovení evropských předpisů (konkrétně Směrnice EU č. 2018/2001). Jeho zakladatelem by mělo být hl. m. Praha s cílem akcelerovat instalace FVE, případně dalších bezemisních zdrojů elektřiny nejprve na majetku hl. m. Prahy a následně na nemovitostech jiných vlastníků.

Společenství by od svého vzniku poskytovalo následující služby:

  • developer a provozovatel nově budovaných výroben „zelené“ elektřiny na budovách a dalších nemovitostech města případně jiných osob,
  • dodavatel ostatní „zelené“ elektřiny zákazníkům - členům společenství,
  • vykupující přebytků „zelené“ el. energie z vnořených výroben instalovaných v odběrných místech města nebo jiných osob.

Město bude moci s pomocí společenství překonávat ekonomické a technické bariéry, které dnes vzniku výroben zelené elektřiny brání, a s ohledem na právními předpisy vymezené pravomoci a principy činnosti bude nabízet členství i cizím osobám - občanům a organizacím, majícím své trvalé bydliště či sídlo na území města. Stěžejní podmínkou pro členství bude dobrovolné využívání některé z výše uvedených služeb, tedy buď odběr „zelené“ elektřiny od společenství nebo nabídka dodávky „zelené“ elektřiny, bude-li občan či instituce disponovat vlastní výrobnou.

Pro zvyšování počtu instalací a zájmu ze strany obyvatel města může společenství nabízet i finanční produkt v podobě speciálních cenných papírů - zelených dluhopisů vázaných na konkrétní plánované instalace.

 

Existenci podobných subjektů vyloženě předpokládá a podporuje účinná evropská legislativa. Obecně pracuje s myšlenkou určité renesance fotovoltaiky, jejíž pověst je v českém mediálním prostoru stále ještě pochroumaná různými korupčními kauzami. Vznikem Pražského společenství obnovitelné energie se snažíme podpořit určitý boom „občanské“ fotovoltaiky a ukázat v čem přesně spočívá její potenciál na úrovni života v metropoli typu Prahy. Přínosy to bude mít z hlediska snížení emisí CO2 i energetických úspor domácností. Tisíce budov v Praze navíc kapacity pro instalaci fotovoltaických panelů mají, byla by proto škoda tento robustní potenciál nechat ležet ladem a my chceme vytvořit takové podmínky, aby se občanům, sdružením vlastníků, či jiným subjektům daná investice vyplatila.

Renovace budov v duchu 21. století

„Pokud Praha v současnosti někde plně nevyužívá svého potenciálu, je to bezesporu ve fondu budov. Bavíme se tu o tisících dostupných ploch pro instalaci fotovoltaik ale i realizaci jiných opatření. A nemluvím primárně o budovách v soukromém vlastnictví, ale o těch obývaných veřejnými institucemi. To chceme změnit, a vyslat tím pozitivní vzkaz obyvatelům, že to vlastně nemusí být tak složité.“ FotoJaroslav Klusák, vedoucí oddělení energetického managementu Magistrátu hl. m. Prahy

Renovace majetku města ve fondu budov jsou něčím, co přímo předpokládá vznik Pražského společenství pro obnovitelnou energii. A to jednoduše z toho důvodu, že nevyužité plochy, které se na nich nachází mohou být poměrně rychle a efektivně přizpůsobeny tak, aby na nich mohly být instalovány fotovoltaické panely. Nejde ale jen o ně – stejně tak si tyto budovy zaslouží nové zateplovací systémy a instalaci nových oken, které zamezí zbytečným únikům tepla, a také skýtají ideální příležitost pro zakládání zelených střech. Na tomto místě se tedy oba přístupy střetají – renovace fondu budov skýtají unikátní příležitost jak pro mitigaci, tak adaptaci. Naším cílem je, aby se tímto způsobem budovy v městském majetku vyrovnaly standardům 21. století.

Pilotní projekty, které mají položit základy širší iniciativy, již probíhají. Vzpomeňme tu například projektový záměr renovace dvou bytových domů na Černém mostě, které by se měly stát určitým benchmarkem pro všechny navazující realizace a stát tak u zrodu Pražského společenství obnovitelné energie. Dokončení renovací se předpokládá na přelomu letošního roku.

Dalším je např. renovace objektu Gymnázia Postupická na Praze 4, kde jsou kombinována opatření na úspory energie současně s instalací fotovoltaického systému (tedy mitigační opatření) doplněné o zelenou střechu a úpravu zeleně (adaptační opatření).

Jde bezpochyby o první vlaštovky, které ale naznačují, jakým směrem se chceme při renovaci fondu budov na území hlavního města vydat.

Nová výstavba jako příležitost pro město krátkých vzdáleností

S ohledem na očekávaný další růst počtu obyvatel města, který by měl do roku 2030 vést k překročení hranice cca 1,4 mil. osob (tj. o cca 100 tis. výše proti roku 2020 a o cca 150 tis. více oproti roku 2010), bude nutné na území města pokračovat ve výstavbě nových bytů a staveb občanské vybavenosti. Nová výstavba by při pasivní roli města fakticky znamenala dodatečnou potřebu energie všech forem počínaje vyšší spotřebou elektřiny, přes paliva využívaná na krytí tepelných potřeb až po energetické nároky dopravních prostředků, které budou noví obyvatelé města využívat.

Hrubým odhadem může každý další obyvatel města zvyšovat energetické potřeby Prahy o dalších 15-20 MWh ročně a emisní zátěž CO2 o 5-6 tun. Prozřetelně pojatým způsobem územního plánování a vlastní realizací staveb je možné docílit podstatné redukce těchto faktorů – a co víc, proměnit dopravní, sociální a ekonomické podmínky novou výstavbou dotčených částí města způsobem, který bude naplňovat motto města „krátkých vzdáleností“.

Klimatický plán navrhuje, aby u nových developerských projektů bylo od jejich určité velikosti zavedeno hodnocení jejich uhlíkové stopy ve fázi, v které může město projekty ovlivnit. Zároveň doporučuje přijmout takové regulační a motivační nástroje, které zajistí, aby nejpozději od roku 2025 byla nová výstavba na území města již s nulovou uhlíkovou stopou ve fázi jejího provozu po obvyklou dobu životnosti (alespoň 20–30 let). Pokud by toho u nějaké stavby nebylo možné objektivně dosáhnout, je řešením po vzoru velice pokrokového Londýna umožnit investorům pořízení „uhlíkových odpustků“, z nichž by byla financována klimaticky příznivá opatření v jiných oblastech.

Od stejného roku (2025) je pak navrhováno začít hodnotit uhlíkovou stopu nové výstavby na území města v celém životním cyklu, tedy i se započtením emisí, ke kterým dojde při výrobě stavebních materiálů použitých v budově, při samotné výstavbě, a nakonec i při demolici a zneškodnění stavební suti. A opět přijmout takové motivační a regulační nástroje, které celkovou uhlíkovou bilanci opět budou snižovat na nezbytné minimum.

Uhlíková stopa teplárenství

„Pokud bychom teď Prahu bezmyšlenkovitě odřízli od dodávek vysoko emisního tepla, těžko bychom hledali schůdnou ihned dostupnou alternativu. Je to sice běh na dlouhou trať, ale dostupné analýzy potenciálu odpadních vod nebo ekologizace stávajících spaloven dokazují, že právě v nich možná dlí námi hledané řešení. Naším úkolem je tyto možnosti prověřit, zatímco si postupně odvykáme na uhlí.“ FotoTomáš Voříšek, vedoucí pracovní skupiny pro udržitelnou energetiku a budovy

Snížit uhlíkovou stopu v teplárenství znamená především podstatným způsobem změnit primární zdroje energie, které jsou pro výrobu dálkového tepla dnes využívány. Více než 90 % dodávek (nakupovaného) tepla dnes pochází z fosilních paliv, a to především z uhlí. Má-li se uhlíková stopa teplárenství snížit, je klíčové pro uhlí do roku 2030 najít náhradu.

Protože Praha infrastrukturu dálkového vytápění ve městě nevlastní, nemá příliš možností, jak budoucí energetický mix v teplárenství z vlastní vůle ekologizovat. To nicméně neznamená, že žádné možnosti neexistují. Více tepla (v řádu menších stovek TJ ročně) může do SZT v Praze dodávat spalovenský provoz ZEVO Malešice. Ten nyní prochází zásadní ekologizací, která umožní vyrábět teplo a elektřinu s vyšší účinností a rovněž i ve větším množství (zpracovatelská kapacita energeticky využitelného odpadu bude navýšena na 400 tis. tun/rok).

Druhým potenciálním zdrojem tepla s nižší uhlíkovou stopou je nízkopotenciální teplo obsažené ve (vyčištěných) odpadních vodách vypouštěných do Vltavy Ústřední čistírnou odpadních vod. Produkce této dále využitelné energie v podmínkách města dosahuje takového objemu, že by jejím využitím za pomoci velkokapacitních tepelných čerpadel bylo možné získávat tepelnou energii o trvalém výkonu 150 až 200 MW, což by umožňovalo krytí tepelných potřeb až poloviny domácností v Praze, které dnes využívají dálkové vytápění. Jedná se tedy o potenciálně až několikanásobně větší zdroj tepla než jaký reprezentuje ZEVO Malešice.

Environmentální účetnictví a uhlíkový rozpočet hl. m. Prahy

„Netvrdíme, že všechny změny, o které usilujeme uskutečníme hned. To není v možnostech žádné administrativy, ať už by se snažila sebevíc. Pokud ale chceme, aby náš přístup byl systematický a vyvíjel se v čase bez rizika stagnace, musíme se pro to vybavit účinnými nástroji. Proto jsme podpořili záměr každoročního uhlíkového rozpočtu, protože právě ten podrobí naše záměry občanské kontrole, a umožní nám poučit se z chyb, abychom se vyvarovali jejich opakování.“ FotoPetr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Prvním krokem k zavedení environmentálního účetnictví do finančního hospodaření města je sestavení „vlastního“ uhlíkového rozpočtu města, který bude tvořen množstvím nakupované/spotřebované energie v jejich jednotlivých formách hrazených z rozpočtu Prahy. Podkladem k tomu tedy budou fakturované dodávky elektřiny, plynu a tepla za uplynulé období, následně přepočtené do emisí CO2 za pomoci jednoznačně definovaných emisních faktorů.

  • Ucelený systém sběru dat o spotřebě a výrobě energie využitelný pro návrhy opatření snižující dlouhodobě energetickou náročnost a uhlíkovou stopu hl. m. Prahy.
  • Komplexní a jednotná příprava investičních projektů napříč odbory Magistrátu, které budou splňovat požadavky na moderní renovace 21. století (využití dešťové vody, instalace OZE a maximální využití OZE v objektu či objektech blízkých, významné dosahování úspor, kvalita vnitřního prostředí, maximální synergie projektů EPC a komplexní renovace apod.).
  • Pravidelné vyhodnocování dosažených úspor energie a rostoucí výroby OZE – prezentace pilotních a replikovatelných projektů směrem k MČ a dalším sektorům (bytové domy atd.).
  • Na základě vyhodnocených úspor založit městský revolvingový fond podporující další projekty úspor energie a využití OZE (např. bezúročné půjčky pro městské či obytné budovy, dostatečné prostředky na předprojektovou přípravu apod.).
  • Rozšíření programu Čistá energie pro Prahu o opatření zaměřená na adaptační postupy, vyšší využití OZE, progresivnější renovace v nízkoenergetickém či pasivním standardu apod., a to včetně poskytnutí finančních prostředků na předprojektovou a projektovou přípravu.
  • Poskytování komplexních konzultačních služeb občanům (částečně financovatelné z revolvingového fondu) v oblasti renovace rodinných a bytových domů (tzv. One Stop Shop), včetně finanční podpory pro získání dotací z národních dotačních titulů.
  • Přenos moderních technologií a postupů v udržitelné energetice do praxe veřejné správy MHMP především pomocí partnerství v prestižních mezinárodních projektech (HORIZON 2020 apod.).
  • Osvěta v oblasti udržitelné energetiky, komunitních obnovitelných zdrojů a adaptačních opatření – pravidelné akce spojující kulturu a osvětu v nízkouhlíkových technologiích.

Systematickým energetickým managementem hodlá město ušetřit významnou část výdajů za energie, což za splnění všech výše uvedených činností a opatření v případě Hl.m. Prahy a jeho majetku činí stovky milionů Kč ročně.

 

Ve světle potřeby sledovat uhlíkovou stopu v celém životním cyklu by tak mělo být standardem, aby jedním z hodnoticích kritérií byly vždy emise CO2 sledované metodou „LCA“ (tj. metodou životního cyklu). Alternativní možností je předepsat jako hodnoticí kritérium pro tyto druhy investic „ekonomickou výhodnost nabídky“ a v rámci něj převést vyčíslené agregované emise CO2 do monetární podoby za pomoci implicitně stanovené jednotkové ceny. Dále je možné pro dodavatele nejrůznějších městem pořizovaných statků a služeb zavést minimální kvalifikační požadavky, které budou například předepisovat či zvýhodňovat, jak daný dodavatel svou uhlíkovou stopu vyhodnocuje a zda ji aktivně také snižuje.

Graf: Uhlíková stopa Prahy za rok 2010 (dle formy energie dodávané do města): Infografika 1 Infografika 1 Graf: Uhlíková stopa Prahy za rok 2010 (dle sektoru spotřeby na území města): Infografika 2 Infografika 2 Graf: Plánovaný vývoj uhlíkové stopy města (pro dosažení klimatických cílů) Infografika 3 Infografika 3

Pro ty instituce, které (z technických či finančních důvodů) nemohou v rámci svých aktivit či investic na území města svou uhlíkovou stopu snížit v požadovaném rozsahu, by město mělo zavést systém offsetu uhlíkových emisí umožněním pořízení jejich (certifikovaných) redukcí z jiných, ekonomicky efektivnějších aktivit. V zahraničí se s pomocí offsetového mechanismu daří například budovat stavby s nulovou uhlíkovou stopou (viz výše zmíněný Londýn). Jinou formou téhož mechanismu je možnost vydávat (autorizované) jednotky emisních redukcí CO2 z definovaných aktivit města a městských organizací a ty následně nabízet zájemcům z řad místních firem a občanů k zakoupení a tím jim umožnit podílet se na plnění klimatických cílů města.